Jakou mají historii parní lázně? Kdy se objevily u nás?

Parní lázně jsou celosvětovým fenoménem a jejich historie sahá daleko do minulosti. Používali je už Aztékové, Mayové, severoameričtí indiáni, staří Řekové i Římané. Plnily vždy funkci tělesné či duševní očisty, relaxace a společenského vyžití nebo rituálního spojení s nadpřirozenem. Evropa měla k používání parních lázní vždy pragmatický postoj. V antickém Řecku existovala tradice terapeutických parních lázní již od pátého století před naším letopočtem a antičtí lékaři doporučovali pocení v lázni jako prostředek k léčbě nervových či horečnatých onemocnění, kožních problémů, revmatismu i jako rekonvalescenci po úrazu.
Doplňuji:
V období 200let před Kristem,existovaly bohaté řecké státy, Kartágo a na výsluní se dere Řím a právě v této době začíná největší rozmach lázeňství a péče o tělo, jaké naše civilizace kdy poznala.

Zdroj: http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:e8PDW03O_TQJ:­www.deniky.ze­ny.cz/Peetra/%3FAr­ticles%26Page%3D6+vy­mysleli+saunov%C3%A1n%C­3%AD+Azt%C3%A9kov%C­3%A9&cd=1&hl=cs&ct=clnk&­gl=cz

Upravil/a: vagra

Parní lázeň
Historie parní lázně sahá daleko do minulosti. Používali ji již Aztékové, Mayové, severoameričtí Indiáni, staří Řekové i Římané. V každé oblasti sloužila parní lázeň k trochu jinému účelu a měla jiný název. Plnila funkci tělesné či duševní očisty, relaxace a společenského vyžití.

Zdroj: http://oko.yin­.cz/19/parni-lazen/

Parní lázně používali v minulosti nejenom staří Římané a Řekové, ale používání parních lázní je známé i v severní a jižní Americe starými Mayi , Aztéky a jejich předchůdci Toltéky. Hlavní funkcí lázní byla tělesná a duševní očista. Ve starém Římě pak parní lázně sloužily hlavně k relaxaci, odpočinku, společenským hrám a k léčebným účelům (viz starověké lázeňské město Herkulaneum

V našich zemích byly známé a vyhledávané parní lázně, existují o tom četné zmínky ve středověké literatuře a dochovalo se i mnoho jejich vyobrazení. Traduje se, že v takové lázni byl dostižen a smrtí potrestán vrah svatého Václava, jak o tom vypovídá také dílo mistra Litoměřického oltáře ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta v Praze. Zatímco ruská baňa, turecká lázeň, a také indiánské potná očista se v zemích svého původu zachovaly, u nás (nejprve pod vlivem náboženské reformace) začala oblíbená lázeňská zařízení zanikat a ze střední Evropy, nakonec zcela vymizela. O Finech, kteří se tohoto způsobu očisty nevzdali, se ještě v polovině 19. století mezi částí evropské lékařské veřejností soudilo, že jsou blázni

Zdroj: http://www.by­dleni.cz/clanek/Strip­ky-z-historie-ocisty-pocenim/tisk/1