Byli to příslušníci panovnického dvora. Rudolfínský dvořan Adam mladší z Valdštejna ve svém deníku zachycuje život českých šlechticů , píše o společenských kratochvílích (turnaje, lov, hazardní hry, pompézní slavnosti) a v neposlední řadě i o obratných politických intrikách a rozhodnutích.
Co dělal Adam ml. z Valdštejna snad celý život? Jedl sám, nebo přijímal hosty nebo navštěvoval jiná panství, kde dostal najíst.
Ukázka z knihy Deník rudolfínského dvořana (str. 148): Prosinec
1607 – 2. Jedl jsem doma, 3. Jedl jsem u pana prezidenta (myšleno
u Helmaharta Jorgera z Tolletu), 4. Jedl jsem u pana z Celtinku (myšleno
u člena rodu Zelkingů ze Zelkingu), 5. Měl jsem hosty, 6. Jedl jsem
u pana prezidenta, 7. Měl jsem hosty, 8. Jedl jsem doma.
–
,Renesanční dvořan si už zakládal na vzdělanosti, bystrosti a inteligenci.
V českých zemích se v tomto směru nejvíce proslavil dvůr Rudolfa II.,
o jehož podivných zálibách v umění i „temných“ vědách kolují
dodnes nesčetné zkazky. Praha se tehdy stala pravým srdcem Evropy a
sjížděli se sem významní lidé z rozličných koutů. Vzpomeneme-li si
třeba na slavného dánského astronoma Tycha de Brahe, ukazuje se nám další
tvář nové šlechty.
Šlechtici měli domácí učitele cizích jazyků, čtení a psaní, náboženství i filozofie. Mladí velmožové se vydávali na studium většinou daleko od svého domova. Vyráželi na takzvané kavalírské cesty, na nichž měli získat zkušenosti a vědomosti v cizích zemích. V praxi to bylo samozřejmě několik let strávených pitkami, hony za děvčaty, souboji a podobnými zábavami. Nicméně i při tom se dalo ledacos naučit a poznat.
Dvorské zábavy byly velmi oblíbené už od středověku, ale
v renesančních dobách získaly na intenzitě. Panovnický dvůr byl vždy
vyhledávaným místem setkání šlechticů, ale také přístupem k moci a
informacím. Ve středověku se hlavní dvorská zábava omezovala na divoké
hostiny, pitky, turnaje a případně nějaké ty básně minnesängrů.
Od renesance se začal rýsovat zcela odlišný dvůr: dvůr plný poklon,
složitých uctivých oslovení, intrik, společenských rozhovorů na úrovni,
tance a vznešené zábavy. Na hostinách měl každý podle svého stavu
přiděleno své místo v zasedacím pořádku a jeho nedodržení znamenalo
velký prohřešek proti dobrým
http://www.historieweb.cz/jak-se-stal-z-rytire-dvoran
0 Nominace Nahlásit |
Dvořit se a pochlebovat králi, taky urvat co se dá. Hernajs, teď mi vytanula asociace na PS.
0 Nominace Nahlásit |
„Dvořané“ jsou dost všeobecné označení.
Dvořan byl kdokoliv kdo pobýval u dvora delší dobu a byly to nejrůznější lidé z nejrůznějšími funkcemi-od ministrů s velkou mocí po šašky a pouhé společníky monarchů jejichž jedinou ůlohou v podstatě bylo tvořit jim společnost protože i monarchové měli lidské potřeby a pak čím víc dvořanů tím větší lesk a ukázka moci daného trůnu.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4621 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1316 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |