Jaké má výhody kombinovaná lednice s mrazákem dole?

No protože do lednice se chodí daleko víc častěji než do mrazáku a tak se nemusíte ohýbat. No a když se pokazí jeden tak druhý pořád funguje.

Z hlediska technického bych řekl, že pokud je nad částí s velmi nízkou teplotou (mrazák) část s nižší teplotou, než je okolní (chladnice), nedochází k takovému úniku chladu, než pokud je u mrazáku nahoře, kdy je nad ním vyšší teplota okolní.
Jinak z praktického hlediska. Do mrazáku se nechodí tak často jako do chladničky, takže není nutné se při častějším užívání chladničky než mrazáku tak často ohýbat, než pokud je chladnice dole a věci uložené u spodu.
Co se týká dvoukompresorové, je u ní lepší možnost samostatné regulace jednotlivých částí. Ovšem, pokud se nepletu, většinou je jejich spotřeba větší než u dobré jednokompresorové.
Důležité je hlavně vždy sledovat jejich označení úspornosti a spotřeby – „energetickou třídu“, v čemž bývají poměrně velké rozdíly a má to velký vliv na cenu provozu.

Upravil/a: quentos

Protože do mrazáku se dávají často větší kusy (kachna, husa a pod.), tak není nutné to zvedat do výšky. A dvoukompresorová je lepší, protože když se jeden porouchá, tak stále ještě je možno jednu část používat, zatímco s jedním kompresorem pak máme smůlu, že vše vyteče.

Upravil/a: elkon

Výhoda lednice nahoře byla vysvětlená. Výhoda dvou kompresorů není jen v případě poruchy, ale hlavně z hlediska výkonu a spolehlivosti. Kvůli zjednodušení výroby se používají stejné kompresory. Pro rychlé snížení teploty má tak lednice dvojnásobný chladicí výkon a naopak, v běžnom provozu běží motor poloviční dobu, takže má delší životnost. Kromě toho se dá každý okruh vypnout bez ovlivnění druhého třeba při odmrazování nebo čistění.

Tak udává se, že dvoukompresorovky mají nižší spotřebu (mají slabší kompresory, ale protože jsou 2, tak vychladí prostory mnohem rychleji). To neumím posoudit, nikdy jsem to neměřil a víš co viď, „papír snese všechno“. :)

Zato jedna výhoda a to DOST zásadní je v rychlosti zamražení. Jak možná víš, tak rychlost zamražení je rozhodující pro konzistenci mražených potravin po rozmražení. Při rychlém zamražení se vytváří zvláště v plodovém ovoci apod. MENŠÍ krystalky ledu – nemají čas vyrůst a tím domrvit strukturu potraviny. Tudíž když dáš zamrazit třeba maliny, tak po rozmražení (pokud byly zamraženy RYCHLE) z nich nemáš spíš „malinovou kaši“ s bohatou nadílkou „červené vody“. To platí ostatně pro všechno (zeleninu, maso), ale pro věci obsahující velké množství vody obzvláště.

Vyzkoušej si zamrazit melouna – jednou jsem ho dal pro rychlejší ochlazení „na chvíli“ do mrazáku a zapomněl na něj. Nejen že po rozmrznutí měl divnou huspeninovou konzistenci, ale ZMĚNIL I CHUŤ! Letěl do koše. ;) :D :D

Jinak – kdo se má pořád ohýbat? Do mrazáku lezu zřídka, zato v chladinče jsem furt! (Ověřuji, jestli tam není něco dobrého, co jsem třeba přehlédl, ale NENÍ!)

Zajímavé, já si vždy myslel, že dva kompresory jsou především o nastavení různé teploty v mrazáku a chladničce, stejně jako možnost vypnout jen něco, například z důvodu čištění (odmrazování). Také jsem naopak tušil, že dva kompresory mají při stejném výkonu zpravidla vyšší spotřebu než jeden. Že by se to vyrábělo proto, že si doma někdo nechá například nefunkční ledničku a používalá jen mrazák, tak o je hodně velký psycho, stejně jako nápad, že dva kompresory tlačí chladivo do jednoho okruhu, hm…

A tady je na toto téma článek:

https://www.rady-testy.cz/rozhodnete-se-pro-jeden-nebo-dva-kompresory-radime-zvolte-dva-nebo-jeden-se-dvema-okruhy-