Jak zakompostovat štěpku a uschlou trávu?

Klidně by jsem to smíchal. Samotná tráva se slehne a nemůže do ní vzduch, který je k rozkladu zapotřebí.
Mohu Vám poskytnout moje dlouhodobé zkušenosti s kompostováním:

1. První rok – začínám od podzimu, dávám do plechových sudů zbavených
dna (tu se dají využít vymrzlé sudy s vypuklým dnem atd.), zakopaných
cca 5 cm do země, veškerý odpad ze zahrady, vyjma kořenů pampelišky
a kořenů pýru.
Střídám vrstvy s králičím hnojem. Přes podzim a zimu se do toho
nastěhují žížaly (odpad hnitím hřeje). Přidávám shrabané listí ,
vrstvím ho s dalším hnojem od králíků, přidám postříhané větvičky apod.
Listí je lepší promíchat s plevelem nebo hnojem protože jinak se slepí
a udělá tvrdou slisovanou vrstvu, do které mají problém se dostat žížaly.
2.rok – příští podzim vše přeložím do cca 0,5 m hluboké rýhy, kterou
mám vykopanou hned blízko sudů. Délka rýhy podle množství odpadu, ze
šesti sudů je to cca 5m, šířka výkopu je cca 0,5 – 0,7 m.
Je tam – tedy v polohnoji, resp. polokompostě tolik žížal, že při
přenášení vidlemi do jámy trčí z kompostu jako ježkovi bodliny.
Při naplňování stále každou vrstvu sešlapávám. Potom ponechám
2–3 týdny uležet, občas proleju vodou, někdy i na kompost zaprší.
Jde o to, aby byla vrstva kompostu dostatečně před uzavřením
provlhčena, někdy ponechám až do prvních mrazů, potom zasypu hlínou.
Povrch násypu urovnám do roviny a na vrchní části udělám prohlubeň.
Na jaře zde vysadíme cukýny, krásně rostou a rodí a zároveň cloní
před sluncem. Na podzim z hromady původního odpadu zůstane na výšku
cca 10 cm kvalitního kompostu skoro černé barvy (vermikompost).
Žížaly tam už nejsou. Dám na pole a celý cyklus se opakuje.

Stačí ukládat po vrstvách a prosypat trochou dolomitického vápence. Zasypat zeminou a občas polévat vodou. Vytvoří se solidní kompost s neutrální ph.

Do kompostu nedávat také kořeny z bršlice kozí nohy. Oddenky zase rostou v kompostu. Lepší je kořeny spálit.