Jak vést daňovou evidenci zásob při následujících skutečnostech?

Vidíte to zbytečně složitě. Ketlovací kleště, jehly a další speciální vybavení nebude v jednotlivých položkách činit částky tak vysoké, abyste je nemohla účtovat do přímé spotřeby. Pokud si budete chtít vést evidenci vybavení, tak to stačí pouze pro Vaši potřebu. Evidují se inventárním seznamem, kde můžete mít vše od pracovního stolu až po jehlu za dvě koruny. Záleží na Vás .
Materiál můžete účtovat přímo do spotřeby, nebo si k jednotlivým komponentům založte skladové karty, ke konci roku udělejte inventuru a vyčíslete zůstatky. V druhém případě budete mít lepší přehled, ale bude to podstatně pracnější.
Pro údaj do daňového přiznání bych spíše byla pro variantu mít jednotlivá balení materiálu opatřená cenovkami a na závěr roku spočítat zbytky.
Materiál spotřebovaný do vlastní spotřeby byste měla z nákladů odúčtovat.
Darovaný materiál můžete klidně do podnikání vložit s tím, že je darovaný. Pořizovací cena bude 0. Prostě si udělejte soupis takového materiálu, abyste se měla při případné kontrole čím prokázat.
Poslední položkou jsou nezpracovatelné zbytky. Při inventuře napíšete, že k likvidaci máte třeba neprodejné zboží v hodnotě 350,– Kč. Ono toho objemově nebude zase nějak extrémní množství. Nějaký rok bych tyhle zbytky schraňovala a po pěti letech je zlikvidovala.
Nebuďte z toho vyplašená, to nebude taková hrůza, jak se zdá teď. Až se do toho puistíte, tak příjdete brzy na to, jak si co vést.

Já dělám inventuru zásob jedenkrát za rok na konci roku. Potřebuji je k daňovému přiznání. Ocenění zásob dělám v nákupních cenách. Dělám to ve formě soupisu na list papíru A 4, který nakonec podepíši a dám razítko. Toť vše. Jak píše očko. Nejsem plátce daně a nevedu podvojné účetnictví.