Pixel je přece nejmenší zobrazovací bod. Často se s tím setkávám ve vědeckopopuluárních pořadech, kde komentují nějaký snímek vesmíru a o nějakém světelném bodu tvrdí, že je menší, než 1 pixel. Rozumím tomu špatně, nebo je to zase jedna z řady dalších hovadin?
https://pixabay.com/illustrations/universe-sky-star-space-cosmos-1566159/
Zajímavá 0 před 1625 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Klidně do rastru můžeš zobrazit i něco co má velikost třeba jen setiny pixelu.sice to neovlivní barvu daného pixelu moc ale setinovou modifikací barevnosti očekávaného pozadí tam ten objekt bude patrný. Takže to není “hovadina“ :)
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Pixel je navíc složen z několika. Při nejmenším ze třech – RGB… Pokud tedy odstraníš jejich barevné filtry, dostaneš nejméně trojnásobné rozlišení. Tak to má udělaný leica BW… V případě kosmických pozorovní však půjde o něco jiného a to je samotný jas celého pixelu, který je i při menším bodu, než je celý pixel zvýší jeho selkový jas. Tak se to dá spočítat.
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
Naprostá většina hvězd má při pozorování ze Země pro prosté oko úhlový rozměr o hodně menší než odpovídá jedné zrakové buňce. Ale jas je natolik velký, že stačí na pohodlné vybuzení té buňky, takže tu tečku vidíš. Stejně tak to může být s těmi pixly. Nepoznáš jestli je ta hvězda kulatá, nebo šišatá, nepoznáš, jestli se ti v tom pixlu zobarzuje hvězda jedna, nebo jestli je to třeba trojhvězda, ale jas je dost velký na to, aby se to do té tečky promítlo.
0
před 1624 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Edison: tomu s těmi barevnými snímky rozumím. Např. Voagery posílaly výhradně ČB snímky, které se dobarvovaly až na Zemi. Jednak kvůli zvýšení přenosové rychlosti (tehdejší technika byla ještě dost primitivní), jednak kvůli rozlišení. Ani bych se nedivil, že tomu je stejně tak i Hubbleova teleskopu.
Že pixel je nejmenší zobrazovací bod. Ostatní jsou spekulace.
Jenže tak ta otázka nestála. Otázka je o tom zda na snímku může být patrný objekt menší než jeden pixel a to ROZHODNĚ MŮŽE
Řekl bych, že to ví Kepler, na co se tázal.
Patrnost subpixeloveho objektu jen tak nevymizí, snadno ho rozpoznáš v modifikaci barevných slozek, jen nebudeš schopen objekt lokalizovat přesněji než ti umožní pixelový rastr.
Sice tomu prd rozumím, nebo jen částečně, ale dík, asi máš pravdu. Každá hvězda je tak daleko, že se i v nejvýkonnějších dalekohledech jeví jako bod.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |