Odpoveď byla označena jako užitečná
Jan 18,38
Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a
řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.“
Více zde: http://pistis.webnode.cz/
"Na rozdíl od sedmiramenného svícnu, jehož zhotovení přikázal sám
Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinaj, a který je tedy biblickým symbolem, se
o šesticípé hvězdě něco takového nedá říct. V průběhu dějin se
stala židovským symbolem, ale židovské prameny se shodují na tom, že jím
původně nebyla. O jejím začlenění do vlajky státu Izraele se vedly
diskuze. Ovšem instrukce Prozatímní rady státu Izrael z 28. října 1948,
25 tišrí 5709, si přesností nezadají se starozákonními instrukcemi na
zhotovení bohoslužebných předmětů.
…
Šesticípá hvězda, hexagram, a pěticípá hvězda, pentagram, se používaly
jako dekorace v rozdílných částech světa ať už v Peru, Egyptě, Číně
nebo Japonsku. Jako dekorace židovského objektu je symbol prokazatelný na
pečeti Josuy ben Assajahu asi 600 př. n. l. Pak až po dlouhé době na vlysu
synagogy z Kafernaum z. 2. nebo 3. století spolu s dalšími dekorativními
symboly jako granátová jablka nebo hrozny vína. I v křesťanských
kostelech se objevovala šesticípá hvězda jako dekorace. Její nádhernou
ukázkou je mramorové biskupské křeslo ze 13. století v katedrále
v Anagni v Itálii.
Více zde: http://pistis.webnode.cz/news/hexagram-neni-zidovky-symbol-/"
Nehledejte zlo, kde není.
Hledejte pravdu.
Upravil/a: led
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Odpovědi.cz Nahlásit |
Našla jsem jen obecný význam hexagramu v křesťanství.
Totiž v křesťanství je hexagram často nazýván „hvězdou
stvoření“, a proto jej lze j nalézt v některých křesťanských
kostelích. .
Zřejmě je to tak i ve Vidči.
http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=884
Upravil/a: annas
3Kdo udělil odpovědi palec? Nuk nuk, briketka10, Gestas
před 2904 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Se šesticípou hvězdou je to asi jako se všemi ornamenty a symboly. Ve
starověku ji Žido jako symbol nepoužívali. Objevena byla jen na několika
předmětech pouze jako dekoretivní ornament.
Jako symbol se objevila v Kabale v knize Zohar, ale různé významy jí
dávali i středověcí křesťané, měla své místo i v hinduismu, islámu
a v dalších náboženstvích. V období baroka ale i dříve byla jako
dekorativní obrazec v Evropě velice oblíbená pro svůj tvar. To bude
možná i případ kostela na obrázku. Je původně gotický, ale
barokizovaný.
Davidovou hvězdou se stávala postupně. Jako „Magen David“ (Davidův
štít) se objevila údajně poprvé ve 12. století, ale ani tehdy ji Židé
ještě nepoužívali jako symbol svého národa nebo judaismu, tím se stala
prakticky až v 19. století a nejvíce byla používaná překvapivě
v Rakousku – Uhersku a tedy i na našem území.
Na vlajku státu Izrael se dostala vlastně až po II: světové válce díky holocaustu. Do té doby sionisté na své vlajce používali menoru – sedmiramenný svícen.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek