Jak se mohou dostat mini částečky plastů do stolice?

Mám pocit, že už se zde někdo na to ptal, nebo jsem to slyšela v TV či rozhlase, nejsem si jistá.

Když se dosstanou částečky do těla, nestráví se, ale vyloučí se močí nebo stolicí. Jako nanoplasty se označují částečky o velikosti od 1 do 100 nanometrů.

Zda je třeba se obávat, či nikoliv, se dovíte v odkazu. Nejen to.

"V Česku se o mikroskopických částečkách plastu (mikroplastech), které se dostávají do životního prostředí a z něj pak do potravin, začíná mluvit až v poslední době. V přímořských zemích jde ale už řadu let o velmi diskutované téma. Problém studovali donedávna hlavně mořští biologové, kteří pozorovali rostoucí množství mikroplastů v mořské vodě, v sedimentech, ale také v tělech některých mořských organismů. Protože v mnoha zemích tvoří ryby a plody moře tradiční součást místní kuchyně, začali odborníci zkoumat také to, kolik mikroplastů se může dostávat do lidského těla a zda mohou škodit zdraví. atd.

Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení

Vyhýbejte se kosmetice, která obsahuje mikroplasty (někdy označovány jako microbeads). Například jde o některé zubní pasty nebo peelingové krémy.
Omezte spotřebu jednorázových plastových obalů.
Třiďte plasty ve své domácnosti i na pracovišti a vytříděné plasty ukládejte do příslušného kontejneru."

Více se dovíte v odkazu.

https://plzen­.rozhlas.cz/mi­kroplasty-ve-vode-i-v-jidle-kde-se-tam-vzaly-6712841
–
Jsou i v kohoutkové vodě, samozřejmě neviditelné.

„Jak se mikroplasty do pitné vody dostávají, zatím není ve všech případech jasné.“

Předpokládalo e, že tyto částečky mají jen konzmenti mořských plodů.

"Nový výzkum ale ukázal, že miniaturní plastové částečky mají v těle zřejmě i lidé, kteří mořské plody nejí.

Země se stává planetou plastu."

https://zpravy­.aktualne.cz/zah­ranici/zijeme-v-dobe-plastove-neviditelne-plasty-dokonce-i-pijeme-s/r~eb31e18e9­30511e7bce3002590604f2e/­?redirected=15406285­24

Upravil/a: annas

Já to vidím asi takhle: Jde o tzv. mikro/nanočástice. V podstatě jde o shluky molekul, takže jsou natolik malé, že prostě zažívacím traktem projdou bez další reakce s organismem, v podstatě o velikosti molekul (i když vzhledem k molekulární velikosti jsou zase velké, ty molekuly jsou poměrně složité a „dlouhé“). Problémem může být snad jen to, že neprojdou všechny a ukládají se v zažívacím traktu. Pak samozřejmě jde o expozici, tedy o čas, jak dlouho je tomu organismus vystaven.

Doplnění Annas: V přírodě je problém v tom, že nedochází k oddělování plastů od zbytků prostředí a ty plasty se prosě rozpadají na menší a menší částečky. Ale takhle se tam rozpadá spousta dalších věcí. A rozpad až na molekulární úroveň trvá mnoooohem déle, než třeba u papíru, železa a podobně. Ale zase si jistě lze dobře představit, jak dopadne nějaká chromová ocel, kde se rozpadne na železo, trošičku uhlíku a spoustu chromu.

Upravil/a: Edison

Téměř všechny plastové obaly, lahve, krabičky, nádobí, některé mixery, hračky apod. jsou spíše a velmi nevyhovující.

Vaše otázka zavání jistou naivitu a neznalostí („…pokud by se jednalo o škodlivé účinky, tak je EU jistě zakáže…“, „…než jsou použity k balení potravin, jsou důkladně zkoumány …“) této problematiky..
Byznys a co nejlevnéjší obal má vždy přednost!

Vezměte si příkladně do jak kvalitních kelímků a plastových lahví se podávají/uchovávají horké tekutiny.
Kolik lidí nacpe k ohřátí kdejakou plastovou krabičku s pokrmem do MW trouby. Nejlépe řádně poškrábanou, zašlou a mechanicky narušenou (i z myček).
Z takového nádobí/obalů se toho dokáže do lidského organismu uvolnit hafo.

Najděte si na internetu nějaké materiály, zajděte na přednášky při VŠ přírodovědného, chemickopotra­vinářského směru včetně zdravotnického zaměření aj. VŠ. Ztratíte Vaše iluze a získáte minimální přehled o daném tématu 🙂.

Na toto téma tady už byla diskuze asi před 2 měsíci: https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-rikate-na-tuhle-studii-a-vyzkum-pri-ktere-se-zjistilo-ze-v-pitne-vode-jsou-plasty Vypadá to, že zdrojem je pitná voda, ale jen v průmyslových oblastech, kde se surová voda bere z řeky. Tam kde je přiváděna z horských přehrad, nebezpečí nehrozí.

Taky mohou padat z nebe, je tam v současné době dost velký pohyb neznámých objektů (bez identifikace).

Když jsou mini částečky plastů v pitné vodě, proč se nemohou dostat i do stolice?

Rakušané nestraší ani nemají horší plasty.

Všechny obaly (nejen plasty) k balení potravin lze použít až
po jejich otestování a schválení (v tomto nemá Da ny pravdu).

Kdyby se podobné výzkumy prováděly všude, kde se plasty
používají nejen k balení potravin, objevily by se (mikro)plasty
ve stolici všude (i u nás).
Viz informace o pitné vodě v odpovědi Annas.
_________

Poznámky:

Pozor na rozdíl neb a nebo → nejde o stejný význam.

Odpověď Da ny jsem ohodnotila, protože ji považuji za kvalitní,
přestože s ní v jednom bodě (ohledně obalů) nesouhlasím. Na kvalitu
potravin i obalů na potraviny se u nás i v EU dohlíží, proto (zatím) věta
»Byznys a co nejlevnéjší obal má vždy přednost!« neplatí.

Je samozřejmě otázka, jak dlouho ještě platit nebude… (Doufám, že hodně dlouho.)

Upravil/a: ivzez