Avatar uživatele
Capik166

Jak provést nástup (vojenský)

Jak se přesně provede nástup? třeba ve škole o tělocvik nebo někde u vojáků? Vím, že jsou špičky odsebe, ale nejsme si jistý jak je to s rukama. Jsou v pěsti a palec je uvnitř, nebo jsou podél těla, či co?

Díky.

Zajímavá 0 před 4627 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
honza19hk

vojenskej nástup je buď se salutací nebo bez.A jinak nohy u sebe,hlavu rovně,přímo hleď a ruce natažené podél těla.mezi ramenama 20 cm od sebe.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Mapel

Vojenský nástup je různý. Hradní stráž má jiná pravidla než bojové jednotky. Také každý národ má jiné vojenské nástupy.

V našich podmínkách nejsou špičky od sebe, ale chodidla jsou vodorovně a dlaně natažené kvůli pozdravu. To je jedna z variant.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
mosoj

Jezusmaria. Je vidět že nikdo nebyl na vojně.
To o čem mluvíte není nástup ale postoj pozor či volno !!

Lecos se sice změnilo ale ten postoj „pozor“
je docela stejný jako za mně.

http://sisa.chy­trak.cz/zakl-2.pdf

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ella

nástup ve škole o tělocvik a na vojně jsou dvě úplně odlišné věci!
na vojně jsem nebyla, nemůžu o tom psát ale nástup o tělák jsme většinou prováděli takto:
„Třído pozor! Za mnou dvojřad nastoupit!“ Ten, který má na starosti nástup natáhne levou ruku a nechá spolužáky, ať se za ním nastoupí, popřípadě i podle velikosti, pokud to učitel/ka vyžadoval/la, necvičící na konec řady.
„Vyrovnat!“
žáci se seřadí v dvojstupu za sebou a vzdálenost mezi nimi je na jeden loket – myslím tím: každý dá levou ruku v bok a ten vlevo od něj se přisune nebo odsune podle toho.
Když „nástupář“ uvidí, že už jsou všichni jakž takž vyrovnaní, zahlásí: „Třído, pozor!“ Sám si také stoupne do pozoru – nohy a špičky k sobě, ruce u těla, hlavu rovně, koukat přímo před sebe. A pak:„V pravo hleď!“ všichni otočí hlavu směrem k „nástupáři“.
A pro učitele/ku: „Pane/ní učiteli/ko třída … (doplníš třídu) je nastoupena k hodině tělesné výchovy v počtu… (doplníš počet, případně pokud se nemusí žáci počítat, tak "v počtu nezjištěném“), z toho … (číslo) necvičících.
Učitel/ka většinou poděkuje a na středí říkal/a: „Třído nazdar!“ A my odpovídali: „Zdar!“ A potom řekl/a: „Pohov!“ To znamenalo uvolnit, pokrčit, jednu nohu, prostě už nestát rovně jako svíčka, ale uvolnit se, v míře.
Zkontroloval/a docházku a řekl/a: „Rozchod!“ A žáci se mohli rozejít z dvojřadů a pohybovat se jako obvykle.

Tak se to dělalo u nás…

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek