Dobrý den dne 21/3 došlo k napadení ex manželem po kterém jsem
skončila na 4měsíce v pracovní neschopnosti. Způsobil mi omezení hybnosti
ramene a krční páteře. Kde lékařem byl nařízen krční límec po dobu
2měsícu, rameno v šátku na 10 dní poté rehabelitace a následně
vyšetření krční páteře kde byl zjištěn výhřez krční ploténky a
další rehabelitace. Vše bylo v den napadení nahlášeno na PČR a
aktuálně je předáno na přestupkovou komisi. Dotaz zní zda mohu požadovat
rozdíl mezi nemocenskou a mzdou, případně bolestné.
Děkuji
Zajímavá 0 před 804 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To musí rozhodnout soud. Ten ex ti jistě dobrovolně nic nedá.
Upravil/a: elkon
0
před 804 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Silnějším se od nepaměti podvolujeme, nikoli provokujeme. Gender vás ženy nepochybně vyhubí jako prvé. Máš-li jakékoli nejasno, mrkni do přírody. Klidně požaduj, co chceš. Zbytečný dotaz. Chtít spasit svou budoucnost, ptám se jinak 🤷♂️
0
před 804 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nejlépe tak, že se obrátíš na advokáta, který se zdravotnímu právu a náhradám škody na zdraví věnuje. Ohne Scheiße, Ty o tom víš trojctihodné nic a sama to akorát tak pohnojíš.
Obecně máš dvě možnosti:
1. žalovat čince pořadem práva občanskoprávního.
Prostě si shromáždíš podklady: lékařské zprávy, opis podání na policii, kterým skutek oznamuješ, vyrozumění o učiněných opatřeních, jednoduše všecko, co k té věci máš. Na základě toho advokát napíše kvalifikovanou předžalobní výzvu, pošle jí činci, jako potenciálnímu žalovanému, a po marném uplynutí lhůty k plnění, po vykázání právní skutečnosti doručení, sepíše a pošle na obecný soud čince žalobu o náhradu škody.
Výhodou je dispositivní zásada: pokud žalovaný bude nečinný, nebo se nebude kvalifikovaně bránit, soud Ti nárok přiklepne, protože řízení je vedeno dispositivní, nikoli inkvisiční zásadou.
Nevýhoda je to, že nemůžeš natolik vytěžit podklady z dokazování v trestním, či správním, řízení.
2. uplatníš svůj nárok, jako účastník soukromý, v adhesním řízení, ať už ve správním řízení, či v trestním řízení podle řádu soudu trestního.
Podstatným znakem tr.činu ublížení na těle, který nejčastěji způsobuje, že skutek bude subsumován pod skutkovou podstatu trestného činu, či správního deliktu, je délka omezení poškozeného v běžném způsobu života. To je neurčitý právní pojem, jehož výklad bude vždy pouze demonstrativní, nikoli taxativní, anžto je dán stare decisis et non quieta movere judikaturou. To ničemu nevadí, anžto je-li poškozený omezen ve svém životě tak, že nemůže konat své povolání, považuje se to za omezení v běžném způsobu života. Pokud jsi byla v pracovní neschopnosti čtyři měsíce, pak skutek vykazuje znaky nikoli správního deliktu, ale trestného činu.
To je dost podstatné, protože arciť je processní postavení účastníka soukromého v adhesním řízení podle řádu soudu trestního i správního řádu materiálně téměř totožné, jeho práva se značně liší. V tr.řízení lze, například, uplatnit i nárok na nemajetkovou újmu. V tr.řízení je přítomen zástupce státní, jehož zájmy jsou, obecně, ne-li shodné, tak velmi podobné, zájmům poškozeného, kdežto správní řízení o přestupku je vedeno inkvisiční zásadou stricto sensu, takže oprávněná úřední osoba vystupuje, zároveň, jako prokurátor, soudce i advokát.
Výhodou je možnost těžit z vyšetřování a dokazování, přístup ke spisu, no a i jistý tlak na čince, protože pokud – ku příkladu – činec dobrovolně, podle svých možností, nahradí škodu, je to polehčující okolnost.
Konsultuj to s advokátem, a pak se rozhodni.
0
před 803 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek