Mám soubory povídek. Je jedna věc, že Šimek s Grosmannem povídky napsali, ale nemohli je v době totality všechny interpretovat.

První dva soubory vyšly pod názevm Besídka zvláštní školy a Návštěva cirkusu, které vyšly knižně v době, kdy byly napsány.

Další soubor 36 povídek Jak jsme přechovávali bělogvardějce, který zahrnuje povídku „Jak jsem se stal nezaměstnaným“ nemohly být v době svého vzniku publikované a autoři některé četli pouze při divadelních představeních."

Vzpomínka Karoliny Jelínkové na Šimka a Grosmanna, kteří humorem bojovali pro režimu.

,,Při psaní povídek jsme se s Jirkou výborně bavili. Smáli se při nich i naši diváci, dokonce si je opisovali a četli, hlavně ty, ve kterých jsme dělali politickou satiru na komunistický režim, jenž satiru víceméně zakazoval. V politické satiře na komunismus jsme s humorem vyjadřovali to, co si musela myslet i většina lidí po zkušenostech z 50.let – že takový režim nemůže trvat věčně," Miloslav Šimek."

http://www.web­magazin.cz/in­dex.php?stype=a­ll&id=9518

Grosmann a Šimek nastoupili do divadla Semafor v r. 1967 a , v r. 1968 a začaly jejich Návštěvní dny 1968 – 1971, i když se jinde objevily i dřív. .

http://www.slov­nikceskelitera­tury.cz/showCon­tent.jsp?docId=1

Tatra 613 se jako první objevila v r. 1969, Grosmann zemřel 1971, takže se domnívám, že tyto povídky se objevily v době normalizace, tedy totality, možná je později Šimek aktualizoval.
Za „socialismu“ u nás nezaměstnanost neexistovala, navíc běžnějším vozem byla Tatra 603. "

Protože Semafor býval v době normalizace plný příslušníků STB i mezi členy divadla byli udavači, nemohli všechny povídky číst.

"V první polovině devadesátých let Miloslav Šimek shromáždil všechny kdysi vzniklé texty a připravil je pro úspěšné knižní vydání.

To zahrnuje i povídky, které z ideových důvodů nebyly v období totality inscenovány ani natočeny."

https://audiok­nihy.heureka.cz/si­mek-a-grossman-povidky-4-cd/specifikace/#sec­tion

Upravil/a: annas

Sice povídku neznám, ale vycházím z otázky.
Ukázali lidem, jak je zle na západě…

Upravil/a: quentos

Určitě vznikla před revolucí (poprvé jsem ji slyšel někdy okolo roku 1980) – a šířila se jako součást soutěže o zlatou mříž…
Osobně se domnívám, že se za minulého režimu Šimek jednoduše nepřiznal k autorství…
😉

Vhodne namierená satira, môže odkloniť myšlienky ľudu iným smerom, to je pravda známa a využívaná vládcami už tisícročia.
Aj v časoch „Husákovského režimu“ jestvovala politická satira. Prirodzene nesmela rozvracať morálku, stanovenú Smernicami UV KSČ. K tomu bolo niekoľko vybraných maloformátových scén (so sídlom vo veľkých mestách) s vopred odsúhlaseným a scenzúrovaným textom (aj keď navonok to vyzeralo ako spontánna čerstvo vytvorená myšlienka). Pokiaľ sa tým nenarúšala „línia strany“ používalo staré známe pravidlo „chlieb a hry“ a humor kráľovho šaša.
Ale veď je to aj dnes v tých rôznych akožehumorných programoch, kde sa k textu pustí smiech, alebo „dirigent“ začne spontánny potlesk a hlasný smiech.

zdroj: vlastné skúsenosti

Upravil/a: led

Já jsem se nad tím zamýšlel a dokázal bych si představit, že by to jakžtakž mohlo projít těsně před Rusama v roce 1968. Jenže Husák byl prezidentem až 7 let po Rusech, v roce 1975.Taky tomu neodpovídá to, že Šimek po Rusech normálně veřejně vystupoval, ba točil filmy.
Pak by to mohlo projít leda až někdy po revoluci, což mi přijde nejpravděpodob­nější. Nikde na internetu jsem nenašel údaj o době vzniku té povídky.

Upravil/a: quentos

redy: Je znát, že neznáš povídku. Ta je tak česká, jak jen může být 😉

Mám pocit, že i za minulého režimu byla některé „protirežimní“ divadla trpěna. Mám pocit, že ti, co zakazovali, také věděli, že když se z kotle občas trochu upustí, tak kotel nebouchne.

Dostal jsem se v osmdesátých k pár nahrávkám na kazetě, a když je zaslechli dospělí, tak z toho měli docela vítr, že se o tom nesmí nikdo dozvědět, že by z toho byl průšvih. A přesto to byl záznam z některých běžných divadelních představení.

Upravil/a: quentos