Hmm… pokud se „obohacený“ kompletně stará o finance poškozené osoby tak to může docela dobře maskovat (dokud je možné zbytkem peněz platit). Poškozený se ani nemusel podívat přímo na výpis z účtu, mohl dostávat vše „předkousané“ svým účetním.
A na majetku účetního? Bývá dobrým zvykem nehlídat majetek svých spolupracovníků a přátel. To v civilizovaném světě řeší jen Češi („kde na to vzal? Kolik chudáků okradl?“)
0 Nominace Nahlásit |
Ak pozriem pozorne článok v odkaze, vidím presný popis takéhoto
kradnutia. Rozpisovať to nebudem, aby si z toho nikto nespravil základ svojho
„byznysu“ a nebola som stíhaná za návod.
len na okraj článku…
Zlodej zneužíval dôveru a základnú neznalosť účtovníctva svojich
zákazníkov. Žiaľ, toto isté sa deje aj u nás.
Nielen priamo ukradnúť miliony so zbraňou v ruke ale zahrať sa s dôverou ľudí… Podobne ako to napríklad zahral Leonardo DiCaprio v životopisnom filme o podvodníkovi Frankovi B. Abagnale „Chyť ma, ak to dokážeš“
0 Nominace Nahlásit |
Zdá se, že jste si článek nepřečetl pozorně,
okradený si toho všiml.
PS:
Kolik spisovatelů asi ovládá účetnictví?
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Ivzez, no mne spíš zaujalo, kolil spisovatelů nechává bezprizorně ležet peníze ladem. No a nebo naopak ladem neležely, ale pak je divné, že dlouhodobě se zhoršující finanční situaci vyhodnotili jako zlou dobu..
Já to to – stejně jako Led – nechci rozebírat,
ale pokud někdo někomu spravuje majetek,
je okrádání poměrně snadné.
Takový účetní navíc dotyčného většinou i dobře
zná, není pro něj problém vymyslet nějaký „důvod“,
ktrému dotyčný uvěří.
V podstatě je to totéž jako dlouhodobé okrádání
zaměstnavatele (podnikatele, státu)…
Prípadne si pozrite kauzy ako „účtovníci“ pomocou „chýb v zákonoch“ okrádajú štát. ako je možné, že sa nato náhodou príde, niekedy až roky po samotnej krádeži.