Stalo se.

Možná si pamatujete z češtiny spisovatele Pavla Kohouta, který psal budovatelskou poezii, podporoval stalinismus, ale brzy si uvědomil, že to není to pravé ořechové, účastnil se Pražského jara a nuceně skončil v exilu.

Stál také u zrodu Charty 77, za což byl StB otevřeně šikanován. V roce 1978 mu bylo povoleno vyjet s manželkou na pracovní pobyt do Rakouska, kde měl roční smlouvu s Burgtheatrem. Ale návrat jim byl znemožněn, byli zbaveni čs. občanství, takže byli nuceni usadit se v Rakousku, kde dostali občanství.

Po r. 1989 se vrátili do Prahy.

Jenže spisovatel mohl alespoň psát, vydávat v exilu, u lékaře to bylo určitě těžší, než se prosadil svou odborností. Samozřejmě, když pro ně bylo doma u nás, určitě je to trápilo – museli začínat znova v neznámém prostředí.

Upravil/a: quentos

Ano, je to možné.

Nechme stranou divoká, poválečná, např. 50. léta…
Později byli „nepohodlní“ (K. Kryl, P. Landovský a jiní, i „obyčejní“, politicky aktivní/nepohodlní lidé vyhnáni..
Bylo to tzv.„humánní řešení“, prostřednictvím předchozí šikany :(.
V jiném státě „západního světa“ byli lidé za protistátní činnost také zavíráni, nebo skončili v el. křesle......nebo úplně jinak (to se děje všude), jiné zastřelili… Těch lidí logicky nebylo mnoho, měli jiné podmínky, nízkou potřebu, touhu či odvahu s něčím bojovat.......

Bez vůle Strany se toho nesmělo… Ale v případě že ta vůle byla se smělo i muselo i když to bylo proti zákonu. Není jediným nuceně vystěhovaným, stát se tímto nebo podobným způsobem zbavil více lidí. O vystěhovaných se mohlo tvrdit že zradili republiku a zdrhli, pokud by byli zabiti/poprave­ni/uvězněni byli by z nich mučedníci kvůli kterým by se rozdmýchaly další protesty…

(Opravena nejasná/dvojsmyslná formulace)

Upravil/a: Dochy