Jak je konkrétně možné, že se dá nachladnout ze stolního větráku během parného léta?

Tam ani nejde o to, že bys se, explicite, nachladil.

Každý máme jinou immunitu, ona existuje immunita cellulární (buněčná), slizniční etc. etc. Ovšem nikdo na světě neví, proč 50 mužů vykoná skutek na příjicí nakažené děvě nechráněno a nakazí se 45. Nebo 48. Nebo 42. Všech padesát mužů se, prokazatelně, s příjicí nepotkalo, nemají proti ní cellulární immunitu, avšak někteří se nenakazí. Doporučuju knihu „Skrytá moc immunity“ od Karla Nouzy. Velmi dobrý historický diskurs, podáno populární, čtivou, formou, přitom obsahuje dost faktů.

Obecně vzato bakterie, viry a houby do našeho těla pronikají nejčastěji skrze sliznice úst, nasopharynxu, tonsil, průdušek, plic či žaludku. Funguje to tak, že hleny jsou jakousi první vstupní bariérou, pak bakterie, viry a houby „chytají“ tonsily (a pokud mají problém s regenerací, přičemž klinicky pořád není ustanoveno proč, vytvářejí z nich tonsillithiasis, „bílé hrudky“), a pak zase hleny.

Je spousta proměnných, které mohou způsobit, že i u jinak zdravého organismu dojde k symptomatické nákaze, a mezi jeden patří nízká teplota. Například je zima, člověk je venku, vejde do vytopené místnosti. Schopnost sliznice nosu a nasopharynxu odolávat mikrobům se s podchlazením snižuje. Venku není problém, je mráz, bakterie a viry moc nejsou. Člověk dojde dovnitř, kde ale bakterie a viry jsou, a protože je sliznice podchlazená, „nachytá“ na sebe viry (za většinu rhinitid mohou viry rodu coronavidae, ale ne „ta choroba“, „ta choroba“ je pátý, a další, kmen viru rodu coronavidae). A – lidově řečeno – dostane rýmu, jako trám.

Stejné je to s ventilátorem, ledovými nápoji, zmrzlinou atp. My na horko nějak adaptováni nejsme, sliznice se náhle ochladí, tím oslabí, naváže na sebe mikroba a symptomatická nákaza je na světě.

Upravil/a: Filip84