Odpoveď byla označena jako užitečná

Jak kdy, jak komu, záleží na okolnostech. Někdy je to nezbytné, aby člověk mohl „jít dál“, jindy je to vyloženě kontraproduktivní. Obecně ale lze souhlasit s tvrzením známé Zichovy písničky, že je lepší mosty stavět, než bourat.

ad 1 – Srovnávat byť přeneseně minulost se zpětným zrcátkam, které zobrazuje AKTUÁLNÍ situaci (fyziku teď do toho tahat nebudeme) není zrovna nejlepší příměr. Každpádně to s přílišným ohlížením platí, ostatně jak se vším, čeho je příliš. DALŠÍ objevená Amerika… :(

ad 2a – Asi to byl šťastný člověk, zatímco já jsem aliendrone, takže o údržbu/promazání vzpomínek se mi starají nějaké brutálně výkonné „samoregulační mechanismy“ a to až TAK MOC, že bych uvítal i změnu. Copak o to, je bezva nepamatovat si „to co nechci“, pokud se ale za to platí ztrátou toho, co si USILOVNĚ CHCI zapamatovat, tak se to už nejeví, jako bezva vlastnost. Pikatní na tom je, že si pokud si bezvadně pamatujete megatuny totálně neužitečných bejkáren, např. tlf číslo domů, když mi bylo 5 (tedy ještě Praha měla šestimístná čísla na pevné) nebo SPZ tátova prvního přívěsného vozíku a přitom si nedokážu vzpomenout na PRVNÍ holku, se kterou jsem chodil, tak mne to utvrzuje v přesvědčení, že jsem OPRAVDU aliendrone. :(

ad 2b – Ano. A také můžu chodit, napřed levá, pak pravá a tak pořád dokola, v důsledku čehož změním polohu (obvykle). Úžasný postřeh, kam se hrabe „další Amerika“.

Resumé – jakkoliv je 2a slabé, tak s ohledem na „hodnotu“ 2b je áčko jasná volba.

ad 3 – Pro většinu lidí to platí. Existují vyjímky – a nemyslím tím jedince s psychopatolo­gickou vadou apod.

Co se týká dalajlámova výroku, je to jen další obměna známého „neplýtvej časem“ a „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“.

Je zbytečné zatěžovat se nepříjemnými zážitky z minulosti, ale nedá se tomu úplně zabránit. Naštěstí lidská paměť je dost selektivní a raději vzpomíná na to dobré, než na zlé. Na druhé straně je paměť hodně důležitá, zvláště ta historická. Kdo nezná historii, nemůže dobře chápat současnost a tím méně pak hledět do budoucnosti.

Myslím že někdy ano, jindy to nepomůže. Proto neni rozumné pálit za sebou vždy všechny mosty. Může se stát, že se budeme muset vrátit.
1.Ano je to tak, je však i pravdou, že příliš dlouhé hledění do minulosti může spíše uškodit.
2. Nedokáži vybrat to správné. Obojí je svým způsobem pravdivé. Neni tak snadné vše chmurné a nepříjemné úplně smazat a naopak ty příjemné věci v delším časovém horizontu slábnou a pomalu se vytrácí. Ty hodně důležité ale zůstávají ať chmurné či příjemné.
3. Ano, je to pravda. Trvalo mi sice spoustu let, než mi došla tato pravdivost, ale teď se o takový způsob snažím,ale i tak to pokaždé nevyjde

Upravil/a: Drap

Minulost už nezměníme a budoucnost nás teprve čeká. Důležitá je přítomnost, co uděláme právě v tomto okamžiku. Pokud chceme jinou budoucnost, musíme na tom začít pracovat a to právě v tomto okamžiku. Minulost je za námi a pokud se budeme dívat při cestě vpřed do zpětného zrcátka, budeme opakovat stejné chyby a budeme dosahovat stejných výsledků . Minulost je dobrá, respektive minulost nám přinesla mnohé zážitky, zkušenosti, tak bychom si to měli rozebrat, proč jsme dělali nějaké věci, co nás k tomu vedlo, proč jsme se tak rozhodli. Každý člověk má určité hodnoty, nebo žebříček hodnot,
dále určité názory,
samozřejmě reference, tedy zážitky z minulosti,
určité stavy a nálady
a konečně otázky, které si pokládá, nebo nepokládá.
Spálit za sebou mosty, a zavrhnout minulost není nejideálnější řešení. Přece nikdo nemůže říct, že uplynulý život do včerejška nestál za nic, že mu to nic nedalo. Jistě, člověk by měl svou minulost zhodnotit a posoudit všechny cesty a mosty a spálit ty špatné, nefunkční. Každý člověk má v sobě mapu, kde myšlenky a názory se řídí jakoby dopravními značkami. Toto je zakázáno, to se doporučuje, to je příkaz a podobně. Ale změna je v tom daném člověku.

Odložit křivdy minulosti, neznamená spálit mosty. I když pro někoho to může být cesta- znám důvěrně příběh dvou sester, které spolu nepromluvili už čtyřicet let. Osobně bych tuto cestu nezvolila, ale nemám právo radit, i když jsem se o to kdysi pokusila. 2a je automatický mód mého mozku. Vzpomínky mají svou cenu, pokud se z nich člověk poučí, vezme si to dobré a zhodnotí své chyby (nebude soudit chyby druhých). Dalajláma respekt. Odložit to špatné, protože je spousta zbytečných věcí z minulosti kterými si komplikujeme budoucnost.