Jestliže existuje sulfid, selenid, silicisd… existují také gallid,
indid, arsenid atd? čím je to ohraničeno? nikde to nemůžu vyhledat…
Doplňuji:
Pardon, měla jsem na mysli gallan, všechno s -AN :D hrozně si to pletu.
Čím je to tedy ohraničené? které prvky můžou tvořit takové sloučeniny
s vodíkem, aby název končil na -AN? Někde jsem četla, že s prvky
III.A až VII.A, jse to ale se všemi?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Emefej před 3938 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Gallidy, tj. sloučeniny ve kterých by mělo gallium záporné oxidační
číslo neexistují, jedinou výjimku tvoří nestabilní sloučeniny gallia
s vodíkem – gallany, kterých je celá řada. Ani indidy neexistují, ale
arsenidy, antimonidy, bismutidy, polonidy jsou známé.
Doplňuji:
Gallanů je celá řada, od nestabilních GaH3 a Ga2H6 až po stabilní
polymerní [GaH3]x. Podobné sloučeniny tvoří bor – borany, hliník –
alany, křemík – silany, fosfor – fosfany, síra – sulfany, selen –
selany, tellur -tellany, polonium – polany, arsen -arsany. V podstatě se
dá říci, že téměř všechny chemické prvky, které jsou umístěny
v hlavních podskupinách periodické tabulky mohou obdobné sloučeniny
vytvořit. Jedná se vlastně o hydridy s kovalentní vazbou, jde o plyny
nebo kapaliny, nikdy se nejedná o tuhé látky. Výjimku tvoří prvky I. a
II. skupiny, které tvoří s vodíkem tuhé iontové hydridy. Chemické prvky
z vedlejších podskupin tvoří obvykle tuhé hydridy s kovovou vazbou, nebo
hydridy přechodného typu..
Upravil/a: Emefej
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Irisa Nahlásit |
Galium má podobné vlastnosti jako hliník, a tvoří sloučeniny
s různými prvky. Mnohdy tyto sloučeniny nemají přesně definované
složení jako například chlorid sodný NaCl, který je přesně definován.
Často spíše hovoříme o intermetalické fázi a pod.
Sloučenina galia s vodíkem se jmenuje galan. Galán je označení mladých
svobodných hochů na jižní Moravě.
Sulfid, chlorid, nebo hydrid se tvoří téměř z každým prvkem, ale obecně
se dělí na různé skupiny. Například iontové chloridy nebo sulfidy od
alkalických kovů a NaCl,
to jsou pevné látky, obdobně to může být i u jiných látek. Obecně
platí, že elektronegativnější prvek, tvoří zápornou část látky,
v tomto případě je to chlorid, sulfid, arsenid a pozitivním prvkem je kov,
obvykle alkalický.
Pokud jde o rozdělení, mělo by být rozdělení u 4. skupiny –
existuje, karbid, silicid,
fosfid, nitrid, arsenid, selenid.
Toto je často formální označení, někdy se často nejedná o chemického
jedince a často to ani není vodivá látka.
Ale to zabíhám moc do detailů.
0 Nominace Nahlásit |
Sloučeniny podobné gallanům tvoří vodík s většinou prvků III-VII.A. podskupiny. Ale pozor na to, některé z nich nemají název končící na -an.
0 Nominace Nahlásit |
Existují ještě obdobné sloučeniny cínu – stannany, antimonu – stibany a některé další. Ale všechny nemají název končící na -an. Např. kovalentní hydrid kyslíku se jmenuje jinak…
je to dané tzv. valenčným číslom toho ktorého prvku (stačí pozrieť na mandelejovu tabuľku ( http://co-to-je.sk/spresne.php?dotaz=tabu%C4%BEka,%20mendelejova ) – podľa toho záleží, ake oxidy je prvok schopný tvoriť (a samozrejme i iné zlúčeniny).
prvky v jednom stĺpci majú podobné vlastnosti a tvoria podobné zlúčeniny (oxidy, halogény, …).
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1079 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |