Existuje dědičný hřích, uvítali byste i dědičný dobrý skutek? Přece ani jazyk nezabolí od dobrého slova.

Tak buďto to člověk ve společnosti někam dotáhne, nebo někam dotáhne tu společnost. Někam na „lepší místo/pozici“. To druhé je IMHO dědičným dobrým skutkem. (;

No, to záleží na tom, KDO by o tom rozhodoval. Pánbíček lidstvo potrestal (nafurt!) za počínání Adama a Evy (rodíme se v bolestech a naším údělem je těžká práce), přičemž se podle mne nepostaral o náležitou osvětu. Na Evu bych to celé neházel, bo kdyby byl Adam co k čemu, a nestál jako trubka, MOHL také něco říci či rovnou učinit. Tedy nenechat Evu to džejpko utrhnout. :)

Navíc je biblický pánbíček přeci vševědoucí, takže VĚDĚL, že se to stane a NIC proti tomu neudělal. A to nezmiňuji, že každý rodič ví, že když parchantovi něco řekneš (aby to nedělal), tak to zpravidla UDĚLÁ, obzvláště pokud ho k tomu někdo navádí. Tak TAKHLE to myslím s tím „nepostaral o náležitou osvětu“. ;) :D :D

Při představě, že by o tom jaká bude odměna za „dědičný dobrý skutek“ (podobně jako je trest za dědičný hřích) měli rozhodovat kupříkladu naši dem(ent)okraticky zvolení zástupci se mi chce zvracet. To už raději NIC, než připustit tohle! ;) :D :D

Určitě bych uvítal. Bylo by to milé, pokud ale vím, tak nic podobného jako dědičný dobrý skutek nebylo zavedeno. Ale nechme se překvapit. Brzy bude nová vláda a třeba něco podobného odstartuje.

Možná by se tam daly započítávat léčitelé, léčitelky, či báby kořenářky. Tam se asi vlohy pro dělání dobra lidem dědí, jinak si neumím vysvětlit jejich obsáhlé znalosti.