Odpoveď byla označena jako užitečná

Záleží na úhlu pohledu, a na to, jak se kdo na to dívá. Osobně si myslím, že ano.. Víra souvisí se smyslem života a určitě motivací je. Ale zase, pro každého ta motivace může být jiná a jinak silná. Cíl právě vždy neznáme a často ani ne přesně směr. Každý z nás v jisté životní etapě hledal, hledal si svůj směr, své cíle, přemýšlel o svých snech. Ti co byli od mala vychováváni jako věřící to možná měli o něco snadnější.
Zastávám teorii, že všichi jsme věřící, i ti co to popírají. Každý v něco věří , i když si to třeba neuvědomuje, a neni to přímo spjato s žádnou konkrétní vírou. Někdo věří v některého z Bohů. jiný v lidstvo, jiný upřednostňuje vesmír, nebo přírodu. Zde samozřejmě funguje i nespočet vzájemných kombinací a podobně.
Každý z nás pochopí a uzná smysl života v jiné životní fázi, v jiném stupni vyspělosti a každý i rochu jinak. Myslím, že tak je to i dobře.

Tentokrát nesouhlasím vůbec s ničím.

Víru považuji za vztah → nelze ji nijak definovat.

Ale hlavně nesouhlasím s tím, že by u věřících převažovalo duchovno
→ znám řadu „věřících“, kteří sice chodí do kostela nebo do modlitebny,
ale lpí na majetku jako málokdo jiný.
(Kromě toho klidně lžou, podvádějí a okrádají jiné včetně svých rodin.)

Nesouhlasím ani s tím, že by u nevěřících převažovalo materiálno. Znám spoustu nevěřících, kteří by se rozdělili i o to poslední, kteří žijí v souladu
se svým svědomím a kteří by nikomu nepřeložili stéblo přes cestu.

Jediný rozdíl proti věřícím u nich je v tom, že se spoléhají
sami na sebe, na rozdíl od věřících nemají žádnou „berličku“.
(Bývají odpovědnější než věřící.)

Upravil/a: annas

ad1) ano, víra je shoda vlastní vůle se svědomím, ale co je rozum všehomíra?
ad2) co je smyslem života? Prožít si jej. Ono se s tím totiž nic jiného dělat nedá. (Werich)

Zajímavé..
Já pro změnu souhlasím s tím, jaká definice víry je zaznamenána v Bibli v dopisu Hebrejcům (Židům) 11:1..
„Víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje, zřejmý projev skutečností, ačkoli je nelze spatřit.“

A potom rozdíl mezi pravou a mrtvou vírou v Dopisu Jakuba 2.kapitole (několik posledních veršů..
"Přesto kdosi řekne: „Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi svou víru odděleně od skutků a já ti ukážu svou víru svými skutky.“ Věříš, že je jeden Bůh, že? Děláš zcela dobře. Ale i démoni věří, a třesou se. Chceš vědět, prázdný člověče, že víra odděleně od skutků je nečinná? Nebyl Abraham, náš otec, prohlášen za spravedlivého skutky potom, co obětoval svého syna Izáka na oltáři? Vidíš, že [jeho] víra působila spolu s jeho skutky a [jeho] víra byla [jeho] skutky zdokonalena, a splnil se [text] písma, který říká: „Abraham uvěřil Jehovovi a bylo mu to počítáno za spravedlnost“, a byl nazván „Jehovovým přítelem“.

Vidíte, že člověk má být prohlášen za spravedlivého skutky, a ne samotnou vírou. Nebyla stejným způsobem i nevěstka Raab prohlášena za spravedlivou skutky potom, co pohostinně přijala posly a odeslala je jinou cestou? Vskutku, jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je i víra bez skutků mrtvá."

Doplňuji: Použitý Biblický text je z překladu Nového Světa Svatých Písem. Jehova je podle Bible Boží osobní jméno.