Do jakého nejnižšího věku až sahají vaše vzpomínky?

Už jsem tu na to odpovídal: https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/od-ktereho-roku-si-pamatujete-sve-detstvi?podobna=1

Je to divné, ale myslím, že si pamatuju jeden zážitek z batolecího věku. Maminka mne drží v náručí a paní doktorka má v ruce takovou dlouhou tenkou injekční stříkačku na očkování. A já řvu 🙂

Já si pamatuji taky něco z hooodně nízkého věku, ale nedovedu tu událost zařadit. Vím, že jsem byl na RTG a měl jsem děsivé představy s jehlou, asi nějakou injekcí a děsně jsem tam taky řval. Přesně si vybavuju, jak jsem ležel na zádech, pozoroval ten záměrnej kříž RTG přístroje a řval jsem…

Jen útržky – vidím se, jak sedím na stole oblečená v kabátku, čepici na hlavě, zřejmě jsem měla jít na procházku a čekala, než se bratr oblékne. Zřejmě mně byly 3 – 4 roky.

Jakési útržkovité vzpomínky z předškolního věku mám, ale nevím, kolik mi tehdy bylo let. Odhaduju tak 4, 5. Zajímavé ale je, že si dodnes pamatuju jeden velice slastný sen.

Keď som si overovala jednu spomienku u svojej staršej sestry, a vraj starí ľudia si nepamätajú nič, tak mi povedala, že vtedy som už bola veľká, mala som 3 roky!

Človek nezabúda, len nevie, kde má od spomienky kľúč.

Už dávno jsem to tady taky psala..

Byly nám se ségrou 3 roky, seděly jsme na nočníku.
Mamka šla na nákup a my dvě po sobě házely tím
co bylo obsahem nočníku 😁
Ve 4letech k nám přišel Čert s Mikulášem a přivezli do kuchyně takový krásný trakářky místo kočárků a
v nich byl chlupatej králíček a my jsme zazpívaly Skákal pes..ten králíček pamatuje 50 let a nic mu
nechybí..
Hráli jsme s rodičema Člobrdo a ségra, protože prohrávala snědla žlutou figurku.
Naši pak čekali, kdy bude v nočníku 😁
Nemohla na záchod to nám bylo 4,5 roků.
Pak si pamatuju, jak ségra snědla pavouka. Chodila
se mnou do 8 let do sklepa, jak já se bála tmy a právě těch pavouků.
Když jsme byly u babičky na prázdninách to nám mohly být taky 4 roky, tak jsme se dívali se strejdou
na dva filmy Tramvaj a Bazén já se hrozně bála
dávala jsem si nohy nahoru. To dělám dodnes a s pavouků mám děsnou hrůzu.

Upravil/a: briketka10

Mě hryznul brundibár do zadku (ve školičce!) a na to místo nikdy nezapomenu a nemusím ani koukat do zrcadla!

Asi tak nějak od roku 2005 do roku současného.V roce 2005 si akorát pamatuji začátek dlouhé zimy až do května a poté taky nástup do první třídy matný a vlastně události celé ZŠ + CD-ROM 😉.Obsahy z geometrie a mnoho dalších vzpomínek.například tenkrát když jsem jednu holku zachránil před úrazem tím že jsem se jí vzpříčil do cesty když jela super rychle na lopatě směr plot.