Nejlépe to uvidíte na rodu Lichenštejnů, kteří v druhé polovině 17. století byli nejbohatším rodem Moravského markrabství

Téměř polovinu svého majetku získali Lichtenštejnové během pobělohorských konfiskací v 17. století,.

Ve druhé polovině 17. století spadala pod Lichtenštejny celá jedna pětina poddaných Moravského markrabství. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku hospodařilo na lichtenštejnských panstvích celkem 1500 poddanských rodin. Ve smyslu počtu poddaných se hned za Lichtenštejny řadili Eggenbergové, tehdy nejbohatší magnáti v Čechách,

Jejich majetek
Lichtenštejnská knížata dodnes patří k nejbohatším evropským šlechtickým rodům, především díky bankovnímu podnikání. Do roku 1945 vlastnili rozsáhlé statky i v českých zemích (Kostelec nad Černými lesy, Kounice), především na Moravě (Adamov, Branná, Břeclav, Bučovice, Moravská Třebová, Moravský Krumlov, Lednice, Litovel, Plumlov, Valtice, Velké Losiny, Zábřeh na Moravě), ve Slezsku např. Krnov a známé paláce v Olomouci a dva paláce v Praze. Rodinná hrobka Lichtenštejnů se nachází ve Vranově u Brna při tamním poutním kostele Narození Panny Marie. Lichtenštejnská knížata také dosud užívají titul vévodů opavských a krnovských.

Výčet lichtenštejnského územního vlastnictví k roku 1914

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Licht

Jinak obecně činnost feudálů – – obchod a bankovnictví, rytířství, bitvy a války, kupování pozemků, zakládání velkostatků, budování svých sídel hrady: opevněné objekty s věžemi.
Od 13. stoeltí mwěsta – roste význam obchodníků a bajnkéřlů. Rodí se hrdost na příslušnost ke svému městu, rodí se tradice – průvody, oslavy patronů i vládců.

více innformací najdete v odkazech
http://www.guide-jana-zemanova.com/cs/de­jiny-stredoveku/

Upravil/a: annas

To byli jenom Israelité, protože nic moc jiného, než Handel, nesměli. Peníze byly na zlatém a stříbrném standardu, takže odpověď je asi jasná.

Středověká společnost neměla do čeho investovat, a ani co. Kolonisace končí někdy ve 14. století, a s kolonisací bylo spojeno svobodnictví: jak jinak poddané nalákat, aby šli do toho risika a zkolonisovali si své léno? Takže často to dopadalo tak, že ano, že lenní pán měl nějaký ten hrad / tvrz / hrádek, pod kterým měl městečko a pět vesnic, ve kterých dohromady žilo třeba 1,000 poddaných, ale z těch 1,000 poddaných 800 nemuselo na robotu, 950 nemuselo platit žádné daně (krom desátku, samozřejmě), a tak by šlo pokračovat. Dokud bylo nějaké vojenské tažení, ze kterého se dotáhla kořist, tak to šlo. Pak ale nastávala chudá léta. Jasně, zvěřina se nalovila, takže hlady šlechta netrpěla. Ale s otopem to bylo horší: někdo musel ty stromy porazit, nařezat, naštípat a dopravit na hrad. No a taky bylo potřeba vytvářet nějakou nadhodnotu a tu prodat, protože jinak z čeho by se kupovali koně, boty, oblečení nebo třeba koření.

Proto vznikala loupeživá šlechta. Když už byla šlechta tak předlužená, že jim ani ten „žid“ nepůjčil (stačí si pročíst Notule moravské), tak co měli dělat?

My si tu dobu opravdu hodně idealisujeme. 🙂

Investování ve dnešním smyslu bylo ve středověku neznámé. Přišlo až s kapitalismem. Ostatně křesťanství zapovídalo půjčování peněz za úrok, to směli dělat jen Židé. Takže pokud měl ve středověku někdo nadbytek peněz, tak je buď uložil na horší časy jako poklad, nebo za ně pořídil něco hmotného – dům, zbraně, služebnictvo, poddané…