Date na svoji varovnou predtuchu(svuj varovny hlas)?

Musím říct, že občas se mé předtuchy plní. Jindy maluji čerta na zeď, ale samozřejmě jsem ráda, že se nic nestalo. Záleží na okolnostech. Něco je mezi nebem a zemí…

předtuchy mám,,varovný hlas také, ale vždy ho uřvu,,,takže má smůlu,,no já potom také ☹

Ak sa mi predtucha ozve, ano počúvnem ju.
Ale žiaľ v poslednej dobe hovorí nejako ticho…

Předtuchy nebo něco podobného nemívám,ale jednou se přihodilo něco zvláštního mamce.Byla na cvičáku se psem a když se vracela,vzala to jinou,delší cestou podél silnice a pak chtěla sejít u přejezdu na pěšinku podél trati a dojít domů.
Jestě nedošla ani k přejezdu,když ji něco nabádalo,aby raději přešla na druhou stranu silnice.Poslechla a přešla a asi 10 minut na to se na tom přejezdu rozbili dva Poláci v autě,prostě vlítli pod vlak.Mamka ten den měla velké štěstí,protože jinak by tam s nimi skončila i ona,tím,že poslechla,se vlastně vyhnula té srážce a mohla zavolat nějakou pomoc.

Jsem o něco více nedůvěřivý vůči ostatním lidem,ale to je dáno špatnými zkušenostmi.

Čím jsem starší tak určitě ano. Dřív jsem tomu nepřikládala význam a nevyplatilo se mi to. Myslím, že by se ten náš vnitřní hlas měl poslouchat. V rámci sebezachování nás vede správně.

Ano, varovný hlas slýchám často. Neřřídka se však nepřinutím ho uposlechnout. Je to tím, že ho nevnímám, což si uvědomím až zpětně. Zajímavá otázka..