Co všechno se považuje za brakovou literaturu?

Brak, gýč a umelecké dielo rozlišuje niekedy neviditeľná hranica, často v závislosti na aktuálnom spoločenskom zmýšľaní.

Krátky úryvok z anatómie braku:
„Brak, okrajová či pokleslá literatura jsou pojmy, které byly ještě donedávna ideologicky podmíněné a pro současnou kulturní analýzu tedy zcela nepoužitelné. Ještě v roce 1989 píše Josef Hrabák v předmluvě ke knize Od laciného optimismu k hororu, že taková literatura má primárně odvádět pozornost občanů od důležitých společenských problémů a konzervovat tak stávající „do Únorové“ zřízení.
Ani dnes naše poznání brakového umění jako takového příliš nepokročilo.“ http://litenky­.ff.cuni.cz/cla­nek.php/id-2598

Napríklad dnes mnohí u nás na vynikajúcu literatúru, filmy minulého zriadenia pozerajú ako na brak, gýč poplatný minulému zriadeniu, napriek tomu, že v zahraničí získavali umelecké ceny.

Dodatok:
Ak by dnešná vrchnosti ľúbivá literatúra faktu, písaná odborníkmi a „odborníkmi“ hlavne o nedávnej minulosti, zverejňovala aj to neľúbivé, nepoplatné dnešnému spoločenskému povedomiu, bol by o ňu záujem verejnosti ovplyvnenej mocnými tohto sveta?

Upravil/a: led

Lilteratura se dělí na vysokou a nízkou. V minulost tragédie x komedii. Oblast l nízkého umění interpretovat Karel Čapek v díle Marsyas a na druhé straaně ji parodovali např. poetisté..

Okruh nízké literatury,.dnes okrajové, brakové,. má své hranice, kleré se v prlběhu v průběhu let mění.

Tedy braková literature. Někteří kritici je považují za nejhorší druh zábavné četby s jediným cílem vtáhnout čtenáře do vzrušujícho děje. Jde totiž o líbivá témata, napětí, sentimentalitu, vzrušení, pobavení, šťastný konec atd
.
Forma brakové literatury je podřízena její funkci. Proto autoři volí tzv. zajímavá témata, píší především o lásce, životě, bohatství, o pocitech jako jsou hněv, pohrdání, nenávist, atd. vše odpovídá idelálům doby.

Jinak platí, že zlo je potrestáno, vyhrává pravda a láska. Stejně jako v pohádkách.

Braková literature, jinak take okrajová literatua. se objevila v 2. lpol. 18. st. – jarmareční a strašidelné příběhy. Později lozpežnické historky.
O rozvoj brakové ltieratury se zasloužily americké westserny, romány z Divokoého západu.

Podzěji se přiřadily dívčí románi, jednoduché detektivky, horory, špionážní literature a pornografie.

Tedy vše,. co se čtenářům líbí. Ale někdy je tenká hranice mezi brakem, kýčem a třeba dobrodružnou literaturou.

Podle lilteratury

Upravil/a: annas

Brakem může být v podstatě kterýkoliv žánr, pokud je špatně napsaný. Nejčastěji to bývá tzv. červená knihovna nebo erotické spisky, politicky angažovaná literatura, fantasy, detektivky, senzacechtivé a konspirační slátaniny, horrory, duchařiny apod. Brakem nikdy není literatura faktu, pokud je sepsána odborníkem.

Upravil/a: Kepler

v podstatě je brak něco co vzniklo především rychle, levně a pro co nejširší masy, zdání kvality se to snaží dohánět nanejvýš obálkou a zájem získávat primárně bulvárními skandály kolem autora … nemusí to být nutně tak špatné, to je třeba posuzovat případ od případu 🙂 ale většinou je.

Upravil/a: anonym