Co si myslet o otci, jenž buzeruje při sebemenší příležitosti i kdyby to byl totálně absurdní důvod? Zažili jste to?

Víš, co si o takových lidech myslím já, přeživší toto skutečné peklo? NIC.

Ad Aevul: Jako fajn, že se tu cítíš normálně, ale lofasa vytahovat nemusíš. Doma tady nejsi.

Že bych neměl jeho svatou trpělivost pořád se s tebou rozčilovat. Buď bych ti naflákal, aby sis uvědomil, co máš dělat, nebo, jestli už by mi to zákon umožňoval, bych tě vyhodil z baráku.

zažila. nenech se zlomit, nebuď agresivní.
dělej všechno pro to, aby si se osamostatnil a měl dobré zázemí, byl sebestačný, studuj, uč se, lépe se pak zaměstnáš a dostaneš se mimo jeho vplyvu, nebudeš na něm závislý. Tím jediným pomůžeš sobě a ukážeš jemu. Začni se bavit s takovými lidmi, kterým se daří a můžeš se od nich učit, kteří tě nebudou tahat dolů, ale nahoru.

A jestli už si dospělák a mimo jeho vlivu, ale stejně se setkáváte (rodinné obědy, oslavy) a on se chová jak vůl, tak si ho vem bokem, řekni mu ať neprudí jako chlap chlapovi, že se mu asi zastavil čas a už nemáš 16.. Ať se vzpamatuje a že Tě tím akorát znechucuje k setkání.