Měla jsem připravenou odpověď na původn, i když školní otázku.,

Měla jsem ji uloženou, je trochu delší.
–
Přečtěte si názory na Franze Kafku a vyvoďte sám, jaký měl vztah k Čechům.

"„Němčina je mi mateřštinou, ale čeština je mému srdci bližší.“ — Franz Kafka

Zdroj: https://citaty­.net/citaty-o-cestine/

„Osamělý spisovatel

Už jen to, že byl německý Žid žijící v Čechách, nám hodně poví o jeho osobnosti.
Psal sice německy, ale úplně jinak, než jeho slavní němečtí předchůdci,
a Němcem se prostě necítil. Jelikož žil v Čechách, místní nebyli jeho knihami v němčině příliš nadšení.

Byl tedy odcizen Němcům i Čechům, i když češtinu skvěle ovládal, četl si v češtině a používal ji v práci. "

https://www.top­zine.cz/franz-kafka-prohlednete-si-portret-umelcovy-hlavy-zevnitr

"Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a částečně francouzsky.

Krátce byl zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali. V letech 1907 až 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně („Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen“), nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka.

V tomto zaměstnání byl velmi nešťastný a své zaměstnavatele přímo nenáviděl (problém patrně nebyl na straně zaměstnavatele), Kafka se totiž nesnášel s mnohými; rozešel se s židovskou obcí, nesplynul ani s německými ani s českými Pražany), přesto dosáhl jistého kariérního úspěchu.

Lidem se vyhýbal, jeho přáteli byli jen Max Brod a Franz Werfel.
Důležitou úlohu v Kafkově životě hrála Milena Jesenská, první překladatelka jeho prózy do češtiny. Přestože se setkali pouze dvakrát,
udržovali spolu intenzivní korespondenční styk, který přetrval téměř až do Kafkovy smrti.Jesenská seznámila českou veřejnost s jeho dílem.
Kromě ní jeho díla do češtiny překládal Pavel Eisner, na vydání jeho děl se podílel i Josef Florian. "

https://www.spi­sovatele.cz/franz-kafka

"Z nemnoha dochovaných kurtoazně formulovaných kritických připomínek vysvítá jeho pozoruhodná znalost češtiny i to, jak mu byl tento jazyk blízký, jak ho prožíval.
Vciťoval se do něj, etymologizoval v něm, vytvářel i smělé asociace,
jichž by se rodilý mluvčí sotva odvážil.
Nutil Milenu, aby mu psala česky, čeština se stala jedním z prostředníků
jejich citového vztahu. Milenin způsob překládání dostal od Kafky plné absolutorium: je spokojen s doslovnou věrností a podivuje se, jak je možné, že čeština a němčina jsou si v Milenině překladu tak blízké.
Doslovnost mu imponuje, ale ptá se, zda ji Mileně nebudou zazlívat Češi.“
http://www.ili­teratura.cz/Cla­nek/13789

Upravil/a: annas

Kafka byl německy píšící Čech. Myslím si, že Čechy měl rád, avšak Praha brzdila Kafku v rozletu. V Praze vzkvétal v jeho době kruh německy psané literatury. V jedné kavárně seděli u jednoho stolu Kafka, Brod, Weltsch, Baum, to jsou čtyři lidi. V jiné kavárně seděli Werfel, Haas a možná ještě někdo. To je vše. Mýtus pražského kruhu stvořil Brod, aby do jeho centra mohl umístit Kafku. A sebe vedle něj.
Češtinu Kafka miloval, rád s ní mluvil a někdy i psal. Nikdy však nenašel svou pravou „vlast“, svou jistotu, o kterou by se mohl opřít a odrazit se od ní do života. Navždy zůstal vykořeněný, nezařazený a nezařaditelný. 🙂
https://www.no­vinky.cz/kultu­ra/salon/355728-praha-brzdila-kafku-v-rozletu-rika-nemecky-literarni-vedec-reiner-stach.html

Myslím, že jediný, kdo by mohl relevantně odpovědět je on sám. Ostatní jsou jen spekulace. ;)

Každopádně je MOC FAJN, že admin ukázal trochu pochopení a soudnosti, otázku vrátil a DOKONCE na první místo! :) Spíš mi hlavu nebere PROČ tato otázka byla skryta. Bylo by zajímavé, kdyby se MUSELY vypisovat důvody skrytí, že? Já bych si celkem rád početl, ale ještě raději bych byl, kdyby se takoví jedinci museli za své prasárny ZODPOVÍDAT. NJN, jsem aliendrone, mne zkrátka neuspokojí NIC, no! ;) :D :D

Zeptej se ho.

Jak vidím, admin otázku vrátil.

Možná vrátí i mou ohledně neschopnosti a neochoty uživatele
zamyslet se nad svým počínáním a (záměrného?) poškozování
jiných uživatelů.