Avatar uživatele
bolak

Co je pro stát výhodnější, když všichni lidé vydělávají zhruba stejně?

Co se státu vyplatí víc, když všichni lidé vydělávají zhruba stejně, a nebo když je malá část miliardářů a zbytek země živoří?

No dobře, ale proč byl tedy tak dlouhou dobu takovej problém stanovit minimální mzdu nějakým procentem z průměrné mzdy? Když vesměs říkáte že aby všichni vydělávali zhruba stejně, by bylo výhodnější pro stát, tak právě takový stav by mohla zaručit patřičná minimální mzda. Všichni by měli zhruba stejně a nikdo by neživořil, pokud bychom teda neživořili všichni, ale to by se předpokládám nestalo, vzhledem k tomu že průměrná mzda je 28.000, se kterou by byl spokojen (si myslím) v podstatě každý. Rozhodně by nebyly mezi platy takové rozdíly, když bylo ještě před pár lety možné, aby měl zaměstnanec za 172 hodin práce měsíčně vejplatu 6,5 tisíce čistýho.

Já vím že se všude píše že je nějaká hranice (v % z průměrné mzdy), která má potom vliv na zvýšení nezaměstnanosti, ale to by se přece dalo zjistit jednoduchou metodou pokus-omyl, kdy by se hodnota minimální mzdy každý rok posunula o několik procentních bodů z průměrné mzdy, a sledoval by se vliv na nezaměstnanost. Výsledkem by pak byl graf funkce, která by byla do určité části klesající, případně konstantní, a na určitém bodě (%) by měla minimum, od kterého by se nezaměstnanost začala zvyšovat. Tím by se stanovila optimální hodnota. Zvýšil by se medián, zvýšila by se úroveň lidí, a nezaměstnanost by zůstala přinejhorším stejná. EU říká, že by to mělo být nějakých 40%, ale jak na to přišla, to už se nikde nedozvíme. Navíc to může bejt pro každou zemi jinak. Proč se ta hranice prostě nemůže stanovit nějakým empirickým postupem, než spoléhat na to EU se nikdy nemýlí?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? briketka10, Agneta před 3436 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
setapouch

Model několika extrémně bohatých a zbytek na pokraji chudoby nebude to pravé ořechové. U modelu, kdy všichni vydělávají stejně, je důležité říct, kolik vydělávají.

Říká se, že motorem ekonomiky je střední třída. Čím víc občanů se k ní řadí, tím lépe (tito lidé nakupují, utrácejí víc, než nezbytně musí, tím ekonomiku podporují). Pokud by všichni vydělávali tolik, aby mohli žít jako současná střední třída, pak by to bylo ideální.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Pepa25

Příjmová nerovnost vytváří sociální a jiné problémy, většina vyspělých zemí má nerovnost (měřenou Giniho koeficientem) poměrně malou – v příloze je graf, koeficient může mít hodnoty od 0.01 do 0.99, čím větší, tím větší nerovnost …

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Gi­niho_koeficien­t#/media/File:Gi­ni_Coefficien­t_World_CIA_Re­port_2009.png

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Agneta

Pro stát je nejvýhodnější, když občané vydělávají co nejvíce. Např. USA se v tomto ohledu velmi stará, zajišťuje pomocí tajných služeb miliardové zakázky v zahraničí – tam je třeba vytlačování evropské konkurence :DDD

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
arygnoc

nie je to také jednoduché.

záleží na tom, aký spôsob zdaňovania príjmov v tej ktorej krajine funguje.
ak funguje tzv. rovná daň – všetci platia rovnaké % z príjmu, je to v podstate jedno.
ak platí tzv. progresívna daň – čím vyšší príjem, tým vyššia daň, tak štát má radšej lepšie zarábajúcich, odvádzajú viac daní.

od príjmov sa ale odvíja ale i cena služieb, energií, tovarov, ktoré sú tiež zdanené – čím viac obyvateľstvo zarába, je väčšia spotreba (služieb, energií, tovarov), je väčší odvod do štátnej kasy. takže tu je bez ohľadu na daň z príjmu žiadúce, aby nominálna mzda umožňovala byť zamestnancovi spotrebiteľom, konzumentom v čo najväčšej miere. v tomto prípade sú lepšie široké masy spotrebiteľov.

resumé:
v politike zdaňovania príjmov to až tak veľký rozdiel nepredstavuje, veľký, väčší rozdiel to predstavuje práve v spotrebe, na ktorú je nabalené ďalšie množstvo daní s podstatným príjmom pre erár.
takže najlepšie sú bohaté masy. (minimálne striedna trieda)

;-Q

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Řekl bych, že vydělávat zhruba stejně.Ten milionář si nekoupí tisíc bot (to je jen příklad, myslím tím jakékoliv zboží), ale když ty miliony dá lidem na výplatu, tak ti lidé si o to více koupí toho spotřebního zboží (i těch bot).A když si lidé koupí více, tak bude zase co vyrábět a práce bude pro všechny, tím pádem bude i více daní z výplat a stát bude bohatší.
Takhle je bohatých jen menšina lidí ve státě, peníze hromadí pro sebe a sami už nevědí za jaké blobosti je utratit.
Matka Teraza řekla:
NENÍ UMĚNÍ NASYTIT CHUDÉ, JE UMĚNÍ NASYTIT TY BOHATÉ.
A ještě podobnou větu : „Hlad je na světě proto, že nedokážeme nasytit chudé, ale protože nedokážeme nasytit ty bohaté.“
A s tím já plně souhlasím.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Hlada

Bylo by lepší, kdyby rozdíly byly malé. To ale není možné docílit stanovením minimální mzdy. Mzda není, až na výjimky, dána předpisem, ale hodnotou práce na trhu. Předpis minimální mzdy nezvýší hodnotu práce. Kdyby byla vysoká, zvýšil by se podíl práce na černo a snížila konkurenceschop­nost. Nejsme už za železnou oponou a neplatíme bony. Teoreticky by se toho dalo dosáhnout vyšším vzděláním a vyšší kvalifikovaností. Co ale s těmi, kteří toho nejsou schopni?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ivzez

Pro stát (= pro nás všechny) je výhodnější,
když nejsou příliš velké rozdíly,
přesněji, když minimální není příliš nízká.

Je nesmysl, aby všichni (včetně těch nejbohatších)
dopláceli na příliš nízkou minimální mzdu.

Nedá-li se za minimální mzdu uživit, nastupuje
státní sociální podpora a pomoc v hmotné nouzi.

Kdo myslíte, (nejen) Hlado, že to zaplatí?

A podobně doplácíme na práci na černo. Řada lidí lituje „drobné zaměstnavatele“, co „všechno musí odvádět za zaměstnance“, ale málokdo si uvědomuje, že sociálními dávkami vlastně všichni dotujeme právě ty zaměstnavatele, kteří platí minimální mzdu a „zbytek na ruku“…

Nemíním nekvalifikovanou práci, ale práci např. v pohostinství a­pod.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
lexx

chápej, ani ten zmíněný „miliardář“ nekupuje nové auto, barák a jachtu každý rok, navíc i jeho dny jsou sečteny…když řadoví zaměstnanci melou bídu s nouzí pro ekonomiku pohroma to je o které nikdo nechce slyšet…28 000 Kč / měs. brutto je pohádka statistiků. nevěř tomu, já neznám nikoho s takovým platem

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
mosoj

Protože progresivní zdaňování bylo zrušené, je to pro stát prašť jako uhoď.
V tomto státě je to ale výhodné pro ty bohaté. I výpočet důchodů byl bohatým změněn na úkor chudých ! Protože ti bohatí většinou žádní zaměstnanci nejsou, tak mají větší možnosti jak šidit stát na daních a odvodech.
Zaměstnanec takové „vymoženosti“ nemá.
Doplňuji:
V minulosti platilo že si podnikatel mohl z daní odečíst automobil max. do 600 000 Kč. Tato hranice byla zrušena. Proč ? Chceš milionové auto tak si ho zaplať, máš na to. V nejlepším případě si odečti těch 600 000.
Konkrétně tohoto se velmi zneužívá.

Upravil/a: mosoj

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Agneta

lexx >>> každá vysokoškolačka má 25 000,– netto (už i SŠ na ved. postu*), její manžel* má 30 až 40 000,– k tomu.

*)je vedoucí stavebního úřadu na maloměstě, její muž je u ciz. policie

před 3436 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek