To jsou dvě krajní hranice. Takže se řídím: o všem vždy pochybuj, důvěřuj, ale prověřuj. Takže zklamaný už nejsem nikdy. Že mi to ale trvalo skoro 60 let, mein Gott.

Podívejte se do archivu, otázkech o víře v člověka a zklamání je v archivu několik, i když jsou samozřejmě jinak formulované.
https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=V%C4%9B%C5%99it%20a­%20zklamat%20se%2Ch­ttps://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=V%C4%9B%C5%99it%20a­%20zklamat%20se%2C
–
Moje otázka o víře

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-dava-vetsi-jistotu-verim-ze-veris-ale-nikdo-nam-neveri-nebo-kdyz-verim-sobe-verim-druhym-a-ti-veri-mne

Někdy to, co vidím či slyším, je neuvěřitelné. Myslím si, že často je třeba věřit jen tomu, co cítím. Takže se stane, že občas někdo zklame, ve chvíli, když jeden na druhé spoléhá, i když často neví proč.

Poklud někomu věřím a zradí mě, tedy ho ztratím., uvědomuji si, že jsem ho neztratila, ale že odhalil své pravé já. Ukázal se , jaký opravdu je.

Důvěřuj, ale prověřuj, váhání se občas vyplatí.

Tak jako slepený džbán není stejný jako nový, zmačkaný papír se nenarovná, tak těžko může člověk věřit tomu, kdo zradil.Často se stává, kdo zradil jednou, zradí vícekrát. Ale všechno zlé je na něco dobré.

Začnu víc věřit sobě a to mě posiluji. Jsou lidé, kteří si důvěru nezaslouží.

Proto abych nebyla zklamaná, určuji si vzdálenost, kterou si mám od určitých jedinců držet.

Nedá se jednoznačně odpovědět. Nevím, jak se tzv. přítel zachová, ale záleží na mně, jak se k tomu postavím.

Upravil/a: annas

Optimistu nelze příjemě překvapit. Stačí to takhle?
Optimista je jen špatně informovaný pesimista. A mnoho dalších na podobné théma.
Jinak víra má takovou zvláštní vlastnost: Např. víra, že mě posere pták je stejně účinná, jako nevíra, že mě neposere. Obojí dává dost prostoru k připravenosti na průšvih. Obojí je pesimistické, ale jak píšu, připravenost má šanci a ta radost, že mě třeba neposral. Ovšem v prvním případě že jsem se mýli, ve druhém, že jsem se nemýlil. Obojí má stejnou váhu.

Upravil/a: Edison

Určitě věřit a zklamat se. Je to jako ten citát ”Je lepší milovat a ztratit než nemilovat vůbec!”

Ale přemíra všeho moc škodí, důležité je najít hranici: Lehkověrnost X Nedůvěra, Láska X Nenávist, Soucit X Krutost/Nemilos­rdnost,.. = stačí krůček, aby se z jednoho stalo druhé, hranice mezi nimi bývají tenké, proto je zapotřebí hlídat se a ovládat.

Nevím, co je horší, ale lepší je „nevěřit a být potom zklamaný že jsem nevěřil“.

A co takhle věřit a být příjemně překvapený?

Nikdy jsem nebyla zklamaná, že jsem nevěřila.

Asi vůbec nejhorší je věřit slepě bez jakéhokoliv ověřování. Zklamání nebo nepříjemná překvapení na sebe nenechají dlouho čekat. Pokud chcete něčemu věřit, pátrejte, zkoumejte, hledejte důkazy.. nebudete potom zklamaní :)