Co byste dělali, kdybyste měli mladou dceru, která má tlustý zadek ze sezení u počítače a nechce sportovat?

Nenásilnou a nenápadnou formou bych ji na začátek „navnadila“, aby chodila sportovat se mnou (běhat, plavat, jezdit na kole ap.). 🙂

Pokud to má geneticky po rodičích, tak s tlustým zadkem nic nenadělá. Ale jsou lidé, kterým se tlouška líbí, tak prece bys jí neokrádal o štěstí.

A co bys dělal, kdybys měl štíhlou dceru, která jenom sportuje , ale nesedne si k počítači a ani ke knize?

Asi by se mela udelat analyza jake jidlo papa, jake sladkosti dostava od prarodicu. Treba Stikovic jdou na to spatne. Syna poslou na hubnuti do zarizeni. No on zhubne, ale vrati se zpet do obezitogenniho prostredi (tlusti rodice, cukr v reklamach, spolecnost plna cukru). Takze jak to s nim dopadne ? Spatne, zase to nabere zpet.

Zdroj: https://zivot­vcesku.cz/orne­lla-koktova-sverila-syna-do-rukou-odborniku-popsala-co-quentina-ceka-v-hubnoucim-rezimu/

Nic. Je to její věc.
U sedavého zaměstnání se „rozsedí“ i kostnatý zadek. :)
Pokud je typ „hrušky“, bude mít zadek/boky i při štíhlé postavě.
Nepěstujete v ní mindráky/zlost na Vás, nespokojenost se sebou., Nechte ji žít a volně dýchat. K chuti/potřebě zdravého/vhodného pohybu/sportu, musí člověk dospět sám.
U dětí, od útlého věku pohybové návyky pěstují rodiče. Jsou příkladem, při společných aktivitách. Když příliš tlačíš na pilu, vyvoláš jen odpor.

Možná by prospělo takové malé spiknutí. Pokud víte o tom, že se jí líbí nějaký kluk, tak ho nenápadně přimět k tomu, aby ji k sportování přitáhnul.