Co by jste dělali ve vaší situaci ?

Ačkoli nejsem chlap,udělala bych následující:pokud by ten dotyčný měl jen kecy,tak bych šla dál,nevšímala bych si ho,protože pokud on má řeči,čeká,že se někdo chytí a odpoví mu a pak může nastat ta druhá situace,kdy pak dojde i na pěsti.Dívku můžeš ochránit tak,že si toho druhého nebudeš všímat,protože co,pokud je silnější,tebe zpacifikuje a pak půjde po holce.

Jestli je dívka rozumná, tak nenechá svoji polovičku vyprovokovat a večer mu to nebude vyčítat. Ono to zní, jako by byl chlapec slaboch, ale tomu tak není. Něco jiného by bylo, kdyby vás ten „jiný chlap“ napadal fyzicky.

Říct: "To jsi ty! (Jméno dívky – např. Dáša) Dášo! Prcháme, ten chlap je nebezpečneeej!!! 😁 Je to možná blbá rada, ale takhle zbaběle bych utíkal já 😁

Kdyz nekdo machruje ciste na mne, jdu si to vyrikat. Semtam clovek dostane po cuni, semtam po cuni da, vetsinou to skonci ve verbalni rovine (malokomu se chce opravdu jit do konfliktu, kdyz vidi, ze se ten druhy neboji).

S nekdejsi pritelkyni jsem to vyresil prosbou, ze kdy se neco semele, ona at utece. Sam o sebe se dokazu postarat, ale jen kdyz se nebudu muset ohlizet, co se deje s ni. Priorita je bezpeci doprovazene slecny a to se da zajistit bud zneskodnenim protivnika, jeho zdrzenim, nez se slecna dostane do bezpeci nebo predejitim fyzicke konfrontace. Pokud se slecne nic nestane, jsi vitez.

Od jiste doby nosim zbran a to se sporum zasadne vyhybam, i kdyz jdu sam (prestoze, doufam, jsem pripraveny ji v ohrozeni pouzit).