Dejme tomu v 19. století a dřív. Už tehdy byly známy ocelové
konstrukce, tak něčím se to chránit muselo.
Doplněno: nejde mi o rozpouštědla, případně anorganické pigmenty, ale
o to, co na natřeném povrchu zbude jako ochranná vrstva.
https://pixabay.com/en/art-brushes-colorful-colourful-1840481/
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? orestez, Anikitos, aliendrone před 2346 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Nooo… tak nějak netuším, na co se ptáš. Dělaly se zkrátka
přírodní barvy, tzn. připravil se pigment, který se rozmíchal
v rozpouštědle.
Příklad: modrá (pigment)se třeba dělala:
nebo
Tyhle minerály se musely v třecí misce dokonale na jemno rozdrtit a prášek se použil jako pigment, který se smíchal s rozpouštědlem. Tedy u olejových barev třeba s pomalu schnoucím lněným či ořechovým olejem, u temper zase s vaječným žloutkem a vodou, někdy i trochou lihu viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tempera
Jiné odstíny např. karmín se dělal z košenily (nějací brouci z karibiku https://cs.wikipedia.org/wiki/Karm%C3%ADn), ze sušených plodů řešetláku počistivého http://www.lh-shop.cz/index.php/sk/hlavni-stranka?page=shop.product_details&category_id=79&flypage=trh_flypage.tpl&product_id=323&vmcchk=1 se dělaly žluté až zelené odstíny (dle postupu) atd. atd.
Pokud je mi známo, tak se NEPOUŽÍVALY žádné krycí nástřiky/laky. Prostě to uschlo a něco (olejovky) bylo dokonce voděodolné. Co zbyde po zaschnutí směsi oleje a pigmentu (vyjma toho, že se tomu říká barva) chemicky nevím, pamatuji si jen, že nejtěžší frakcí při destilaci ropy je dehet a asfalt. ;) :D :D
Každopádně v dobách před syntetikou byly barviva/pigmenty nákladnou záležitostí (viz lazurit, který se dovážel ze zámoří) a žádanou obchodní komoditou. Velkoplošné natírání kovů se začalo používat teprve s objevem laciných syntetických barev, do té doby s ohledem na cenu barviv se velkoplošné barvení kovů nepoužívalo, jakkoliv byly známy chem. povrchové úpravy kovů, v jejichž důsledku došlo k zabarvení. (např. brynýrování [černění] apod.)
Tywoe – je to týden, kdy jsem si tohle podrobně vyslechl (a v duchu jsem si říkal, proboha – k čemu mi TOHLE někdy bude, vědět jak se v pravěku nebo renesanci vyráběly barvy)… no a vidíš! ;) :D :D
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Kepler Nahlásit |
Byly lihové, acetonové a hlavně olejové barvy, které se dnes už málo využívají.
0 Nominace Nahlásit |
Například fermežové (vyrábí se ze lněného oleje) – vůně fermežové barvy při natírání dřeva je jedinečná. Nebo olejové emaily.
0 Nominace Nahlásit |
Vím, že na obrazy a jiná umělecká díla se často používaly barevné
horniny nadrcené na prach smíchané buď se žloutkem nebo olejem.
K barvení textilii se taktéž používaly výtažky z nerostů.
Jinak snad vším se barvilo za pomocí výtažků z nerostů (okr), rostlin
(indigo) nebo zvířat.
Na barvení vlasů a na tetování se používalo barvivo
z rostliny henna.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Barven%C3%AD_textili%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Barven%C3%AD_textili%C3%AD
Upravil/a: Anikitos
3Kdo udělil odpovědi palec? annas, Kepler, aliendrone
před 2346 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Alien, asi se neumím dostatečně vyjádřit ani s dodatkem otázky. Ještě jednou opakuju: jde mi o tu ochrannou vrstvu, která zbude po odpaření rozpouštědla. Každá nátěrová hmota se skládá z rozpouštědla, barvícího pigmentu a z toho, co po zaschnutí zbude. Syntetické polymery nebyly, tak co to bylo? Přírodní latex z kaučukovníku nebo pampelišek? Mimochodem dehet je původu kamenouhelného, asfalt z ropy. Tam je ale jediná možná barva. Jak říkal Henry Ford v reklamě na Ford T: můžete si přát jakoukoliv barvu, pokud bude černá. Ale jinak jsi podal nejkvalitnější odpově|ď, dík.
Je mi to jasné, co chceš vědět. Tudíž znovu opakuji – ŽÁDNÉ krytí se nepoužívalo, jde jednoduše o vyschlý sediment (nebo jak to chemicky nazvat) původní netuhé směsi. Prostě podobně jako inkoust po vyschutí nemá žádnou krycí vrstvu. Co to chemicky je, když to je vyschlý olej (s přídavkem pigmentu) nevím, ale odhaduji, že po vyschnutí oleje ten zbytek bude z těžších/těžkých uhlovodíků (smíchaných s pigmentem).
S tím dehtem etc. máš pravdu, jsem se dopustil DVOJNÁSOBNÉ chyby (chjo… :( ), nejde totiž ani o frakci, nýbrž o destilační zbytek (bo jak se tomu nadává). Nejspíš synaptická degenerace bo co… :( :( :(
Úplně přesně je to tak, že dehet je surovinou vznikající při koksování uhlí, která se dále zpracovává. Vakuovou destilací je získáván například naftalen, antracenový olej a další. Tím destilačním zbytkem je kamenouhelná smola. Já dělal v DEZE 20 let technologa… 🙂
Drap: to jsou jenom rozpoušdědla, ale co bylo místo té syntetiky, která po vyschnutí tvořila ochrannou vrstvu?
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |