Chemie – detergenty

Porovnejme chování sodných solí těchto dvou kyselin při rozpouštění ve vodě. Stearan sodný je složkou mýdla, a proto se jako mýdlo bude rozpouštět. Již při malém množství bude roztok pěnit a nabývat zákalu. Naproti tomu se octan sodný bude rozpouštět stejně tak jako sůl nebo cukr. Z uvedených porovnání je zřejmé, že chování obou sloučenin při rozpouštění ve vodě je velmi silně ovlivněno délkou uhlíkového řetězce tvořícího molekulu. Uhlovodíky ( kam patří např. nafta nebo petrolej) jsou ve vodě prakticky nejenom nerozpustné, ale s vodou i téměř nemísitelné. Jsou tedy hydrofobní. Karboxylová funkční skupina rozpustnost a mísitelnost uhlovodíkového řetězce s vodou zvyšuje a do molekuly vnáší hydrofilní charakter.
Z toho vyplývá, že molekula stearanu sodného se ve vodě chová jaksi rozpolceně. Jedna část molekuly vnáší do sloučeniny schopnost rozpustnosti a druhá je vodoodpudivá.

Tyto vlastnosti se zcela logicky odráží i v chování molekul ve vodné fázi. Pokud jich je ve vodné fázi málo, jejich vzájemné spolupůsobení se neprojeví. S rostoucí koncentrací se molekuly začnou shlukovat a vytvářet asociáty. Tím dojde ke změně charakteru roztoku.

Roztok ztrácí průhlednost vlivem zvyšujícího se počtu asociátů, kterým se říká micely.

Vnitřní rozpolcenost chemického individua daná jeho molekulární strukturou vede ke zlomové změně fyzikálních vlastností celého roztoku, který z čirého pravého roztoku přechází na zakalenou soustavu koloidní povahy. Takováto chemická individua se nazývají látky amfifilního charakteru, tedy obojživelné povahy. Tyto vlastnosti je tak předurčily k odstraňování špíny prostřednictvím solubilizace.

Zdroj: http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:gI­ugtIQ86QAJ:don­gemini.cz/index­.php%3FcatID%3D3%26pa­ge%3D127+(ste­aran+sodn%C3%BD+a+vo­da&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl­=cz