Avatar uživatele
OmylCZ

Byli v pravěku nějací diktátoři?

Ví se o nějakých diktátorech z pravěku nebo je to jen spekulace?

Zajímavá 0 před 946 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Písemné doklady žádné samozřejmě nejsou. Je však téměř jisté, že i v pravěku byli diktátoři. Ti se začali formovat již v době, kdy lidstvo žačalo žít v tlupách.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Ametyst

Ne, jenom predátoři.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Nebyli. 🙂
Pojem diktatury (tedy i diktátor) pochází ze starověkého Říma, kde v případě mimořádných situací byl na příkaz senátu jmenován na půl roku jedním z konzulů diktátor s neomezenými pravomocemi. Původně nebyla diktatura vnímána negativně. Funkce zvaná dictator byl úřad, jehož kompetence byly téměř výlučně vojenského charakteru. Pozitivní smysl tohoto pojmu byl zachován až do 19. století – ještě Garibaldi se v roce 1860 prohlásil za diktátora. Za typ státního uspořádání pak začala být diktatura chápána až po nástupu fašistů k moci v Itálii.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Diktatura

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
_Bůh_

Podle encyklopedie Britannica, nikoliv.
Jedná se o fenomén, který vznikl ve 20. století, poprvé se objevil s Bolševiky v Rusku, 1917.
Do té doby se jednalo o absolutistické monarchy, císaře a jiné vůdce, ale diktátor se vyznačuje jinými faktory.
Blíže viz heslo na encyklopedii Britannica: https://www.bri­tannica.com/to­pic/history-of-Europe/The-trappings-of-dictatorship

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Disraeli

V pravěku být diktátoří nemohli.

  1. Pojem je starý přibližně něco málo přes 2500 let.
  2. Tak jak se chápe dnes (s novodobou definicí a negativním vnímáním), tak tomu není ještě ani 100 let.
  3. V pravěku nebyly monarchie ani republiky ani jiný typ státního zřízení nebo forem vlád, protože jednoduše řečeno nebyly státy. A tedy ani jejich představitelé nemohou být (ani zpětně) vnímání jako diktátoři. Máme tlupy (většina pravěku – až SKORO po starověk), rody, kmeny, popřípadě hordy, náčelnictví,… a pak teprve stát. Reálně to, co je v tlupě i kmenu i náčelnictví (za vládu a typ společnosti) je de facto monarchie (ale většinou se to tak neoznačuje, protože to ještě není vyspělá a systematicky řízená společnost – s takovými rysy/náležitostmi, jaké má stát, a tak se to nezonačuje žádnou formou státu ani vlády – vyjímkou jsou občas kmenové a náčelnické společnosti, které jsou občas definované jako monarchie. Ale jiank to všechno monarchie jsou, když se an to nedíváme ze státního pohledu, ale čistě z organizace společnosti – protože to je přirozený stav, princip vůdcovství atpod).
  4. Žádné písmo, žádné záznamy, nic… takže bychom stejně neměli z čeho vycházet. To je pravěk.

(5.) Diktátor ve smyslu utlačovatel je všude – i z nepolitického hlediska. A tedy i v pravěku. Bavíme se ale o jednoduché společnosti – zvířecí – něco mezi opicemi a lidmi a ve zvíecí říši to jsou samí „diktátoři“. Zvířata se řídí pudy a tedy neberou ohledy. „Znásilňování“, „vraždění“, „kradení“ jsou tam zcela normální, ale to nejsou definice a pojmy pro zvířata a necivilizovanou společnost… protože logicky nemají civilizaci, tyto pojmy neexistují a ti tvorové ani nejsou rozvinutí, aby to chápali, nemají logické uvažování ani vlastností vlastní lidem a podobně. Tyto věci, zločiny ani vnímání tam neexistují.

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Disraeli

V pravěku sice nebyly státy, ale „vlády“ ano, tedy vedení společnosti – nějaká menší, nevyvinutá a primitivní družina (tlupa) nebo už složitější, kde už jsou rozumní lidé – schopní pokročilejšího uvažování (jako kmeny a náčelnictví) – je tam vůdce a jsou tam zvyky, jedná se o organizovanou společnost (alespoň základně, od přirozenosti) a nejedná se o anarchii (což je jak bezvládí, tak bezstátí a tedy naprostý davový chaos, nezřízenost).

Tlupa je stejná jako třeba smečka (lví, vlčí) a svým zpsůobem tedy monarchie (samozřejmě se tím nedá označovat primitivní společnost a už vůbec ne zvířecí říše, ale z hledsika vůdcovství a organizace těch tvorů by tomu tak bylo). Je tam jeden, který je všechny vede, určuje směr a pravidla (popřípadě dohlíží nad jejich dodržováním) a ten jeden je doživotní… v primitivních společnostech dokud jej někdo nesvrhne (v souboji), což se často rovná smrti. Je tam od přirozenost, dle síly a autority. V lidské společnosti později už nejen fyzická síla, ale i psychická, duchovní (vůdcovský a organizační talent, autorita, znalosti, schopnosti, dovednosti…), přirozený vůdce, doživotně zastávající tento „post“ (vůdce, náčelníka, krále,..), nezřídka děděný – ale nikoli pravidelně nebo tedy trvale. Vůdce nahrazuje vůdce (jako skutečný, který je pro to nejvhodnější), což byl často potomek dosavadního vůdce, protože zrovna jeho vychovával tak, aby to po něm převzal a byl pro to nejvhodnější. Což ale nebylo neměnné, vůdce směl být (dle pravidel, později třeba i zákonů) vyzván k boji o postavení a popřípadě sesazen (tak je to i ve smečkách – pokud zahrneme u ty zvířata). V kmenových a podobných společnostech celkem ještě i nedávno, třeba Mongolové nebo turkické kmeny (kaganáty, chanáty,…), kde to takhle fungovalo.
Jediný rozdíl mezi monarchiemi na začátku starověku a tlupy/kmeny/ná­čelnictvím v pravěku je ten, že ty ve starověku byly civilizovanější a měly znaky státu, což tlupy/kmeny neměli – jakožto z hlediska kultury, hranic, složitějšího systému/organizace a pravidel/zákonů – naopak to byly spíše kočovné společnosti.
Jinak z hlediska principu vůdcovství a organizace spoelčnosti to jsou všechno monarchie.

Avatar uživatele
Disraeli

*neměly

Nový příspěvek