Byli jste někdy na podiu jako účinkující?

Na ZŠ,když škola slavila 100 let od založení,jsem byla jednou z účinkujících,ně­kolikrát se zkoušelo,pak bylo představení pro veřejnost.Obsah scénky byl asi takový:jakože školní třída,ve které bylo několik dětí různého věku,jak to bylo dřív běžné,učitelka vyvolávala žáky,zkoušela učivo,já jsem jako Mařenka měla cosi ukázat na mapě,něco k tomu říct a jednalo se o Valašsko,už nevím proč zrovna to.Jednou jsem na běžnou hodinu přišla s copy a třídní se to líbilo,tak mi řekla,že na představení si mám copy taky udělat,zjevně pro autentičnost doby,ve které se scénka měla odehrávat.
Vzpomínám si na obří počítadlo s kuličkama,které když starší žáci uklízeli a neměli co lepšího než si hrát na indiány,tak po sobě házeli ty tyče jako oštěpy a jednomu z nich to proletělo hlavou.Naštěstí se tomu zraněnému nic nestalo,tyč proletěla lebkou v oblasti,kde je duto.Jo,bylo to docela pekné,to hraní.

Ano byl. Jako malý kluk jsem byl v divadelním kroužku a hráli jsme. Už nevím co.

Jo…
Například jsem uváděl kámoše při koncetrě…
😉
Taky jsem párkrát o něčem přednášel…
😉

Nevím, jestli se to dá nazvat účinkování, jen jsem se představila. Ale v hledišti bylo pár tisíc lidí. A ty reflektory fakt hřály.

Ano.
Bez odkazu …

Jednou jsem zaskakoval v kamarádově skupině bubeníka , protože byl nemocnej .

Na pódiu bol vlastne každý školák aj učiteľ. Je pravda bolo to v škole pred tabuľou, ale každý tam hral, že vie o čom odpovedá, vysvetľuje…
.
Divadelné pódium je kapitola sama o sebe, je jedno, či stojíte na nehobľovaných doskách Kultúrneho domu v HornejDolnej, alebo na slávou vyleštenom pódiu N.Y.C. Divák je všade divák, „nebo i peklo súčasne, to desivé ticho v sále, oči z prítmia sály pozorne sledujú každý váš pohyb, uši striehnú na vaše slová a v hlave sa rútia myšlienky, preboha, čo to vlastne hráme, neviditeľný pot vás oblieva, ale už letí záchranný pás hlasný ako uragán slová od šepkára a spustíte text, už nemyslíte ako ja, herec, ale ako ja, postava a naučené slová sa rútia sťa vodopád, zrazu opona, aplaus…“ skúsenosti z pódia.

Ano 🙂

1.) na základce když jsme hráli divadlo
2.) při promoci, ukončení studia na VŠ

Několikrát, nejčastěji při místních kolech soutěže Zpívá celá rodina nebo na otevřených scénách, které bývají jako doprovodná součást velkých festivalů