Avatar uživatele
Georgo2010

Věnujete se dostatečně svým dětem? Co děláte pro to,aby si nepřipadaly odstrčené?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Deli před 4904 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
anonym

Se 2 dcerami jsem se vždy snažil o kamarádskou atmosféru s tím, že se mi mohou kdykoliv svěřit. Navíc jim říkám, že jsem jedinej chlap, kterej jim vydrží a bude je mít rád celý život.
Každé prázdniny jsme jezdili na tátovskou dovolenou (s matkou jsme se střídali, protože přes dětský tábor jsou prázdniny delší než naše dovolená). Při koupi mobilů, wolkmanů, kol a kolečkových bruslí jsem neváhal riskovat dehonestaci a bruslil s nimi.
Jinak jsem je každé ráno vozil do školy firemním autem až skoro do sklonku gymnázií.
Dnes jsou na VŠ, starší byla v Anglii a snažím se jim být stále všestrannou podporou.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Deli

Mám holky 1,5 roku a 9,5 roku. S mladší jsem celý den, hrajeme si, chodíme ven, na zahradu, „pomáhá mi“, momentálně se především učí mluvit, zrovna týden nádherně říká „ano“ 🙂 Starší má své koníčky, školu, kamarádky – ale denně máme povídací čas, zajímám se o její školní práci, když můžu, jdu na její přehrávky – hraje na kytaru a flétnu, jdu se podívat na její hasičské závody, poslechnu si ji doma, jak hraje, o víkendu s ní manžel stanoval na zahradě, sem tam s ní i její kamarádkou roztaháme bednu s malířskými potřebami a malujeme obrázky. Občas je nějaké to kino, výlet (to bereme i její kamarádku a naše malá zas jezdí na výlety s rodinou kamarádky).
Tak 2× týdně si vlezu do vany s tou či s druhou nebo i s oběma holkama a zlejeme celou koupelnu 🙂
A nejradši máme nedělní rána, kdy si obě naše holky nastěhujeme do manželské postele a blbneme tam s nimi a povídáme si třeba do 10 hodin.
Myslím, že naše holky si odstrčené nepřipadají, ani když jim občas dám najevo, že teď zrovna nemohu…

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
arygnoc

teď už ne, ale když byli malí (nejstarší dceři je 30), tak jsme často večer místo tv hráli dostihy (maďarskou verzi, protože česká (slovenská) neexistovala, nebo člověče a pod.

Jo, někdy to byla i škola, zejména matika.

Jak to chodí dnes, nevím, ale zdá se mi nic moc (ale to je subjektívní názor).

Hykam:

mě je 50.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Hykam

Musím nesouhlasit že česká verze dostihů neexistovala.
Mě je 38 a jako malý si pamatuji, že jsme ji s rodičem taky hrávali. Řekl bych, jestli si dobře pamatuji, že se na ní nic nezměnilo,snad jen že krabice je z tvrdšího kartonu 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
žolik

Když bylí malí tak jsem jím hodně četla,kreslili obrázky,hráli hry,člověče nezlob se,karty,jezdili na dovolené,chodili do zoo.Hlavně se učili,dnes už jsou dospěli tak už nic,jsou samostatní.

Zdroj: žolík

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek