Avatar uživatele
zjentek

Pokud „každý se stane dárcem po smrti“, není na čase zásadně pozměnit definici slova dárce či samotnou formulaci slova?

Není zákon zde v příkladu, respektive jeho část znění: „každý se stane dárcem po smrti“ jaksi protiústavní a tak různě či podobně, tedy při definici dárce společensky přijaté tak, jak ji uznáváme a běžně používáme?

Zajímavá 0 před 258 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
da ny

Po smrti se potencionálním, vhodným dárcem, stane, málokdo.
Za "vhodných podmínek, u konkrétních typů smrti.
„Stav, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrti mozku
Stavem, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrti mozku, je stav, kdy

  1. u pacienta není pochybnost o diagnóze strukturálního poškození mozku ani o jeho nevratnosti, a
  2. pacient je v hlubokém bezvědomí, na umělé plicní ventilaci a je vyloučeno, že se na bezvědomí v okamžiku vyšetření podílí
  1. intoxikace,
  2. tlumivé a relaxační účinky léčiv,
  3. metabolický nebo endokrinní rozvrat, nebo
  4. primární podchlazení.“

Tedy, každý se po smrti nestane dárcem. Nic protiústavního.
Žádný důvod, ke změně zákona.
😉

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
da ny

„§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie21) a stanoví pravidla pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů (dále jen „orgán“) určených k transplantaci do lidského těla za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, a to při jejich darování, vyšetřování, charakterizaci, odběru, konzervaci, převozu a transplantaci.
(2) Tento zákon dále upravuje podmínky darování, odběrů a transplantací tkání, buněk a orgánů prováděných výhradně za účelem poskytování zdravotních služeb1). Jde-li o jakost a bezpečnost tkání a buněk, postupuje se podle zákona upravujícího lidské tkáně a buňky7a).

  1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci.
  2. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“.

2. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; za orgán se rovněž považuje část orgánu, má-li v lidském těle sloužit stejnému účelu jako celý orgán, při zachování požadavků na strukturu a cévní zásobení“.
3. V § 2 písmeno d) zní:
„d) dárcem osoba, která daruje orgán nebo tkáň, ať už k darování dojde během života této osoby nebo po její smrti,“.
4. V § 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , nebo nevratná zástava krevního oběhu“.
5. V § 2 písmeno g) zní:
„g) příjemcem osoba přijímající transplantovaný orgán nebo tkáň,“.
6. V § 2 písm. h) se slova „odběr lidských“ nahrazují slovem „získání“.
7. V § 2 písmena i) a j) znějí:
„i) darováním darování orgánu nebo tkáně k transplantaci,

  1. transplantací proces směřující k obnovení specifických funkcí lidského organismu přenosem orgánu nebo tkáně od dárce do těla příjemce,“.

8. V § 2 se doplňují písmena k) až r), která znějí:
„k) charakterizací dárce shromáždění relevantních informací o charakteris­tických znacích dárce, které jsou potřebné k posouzení jeho zdravotní způsobilosti k darování orgánu nebo tkáně, za účelem provedení náležitého posouzení a minimalizace rizika pro příjemce a optimalizace alokace orgánu,

  1. charakterizací orgánu shromáždění relevantních informací o charakteris­tických znacích orgánu, které jsou potřebné k posouzení jeho vhodnosti k transplantaci, za účelem posouzení a minimalizace rizika pro příjemce a optimalizace alokace orgánu,
  2. konzervací použití chemických látek, změn okolních podmínek nebo jiných prostředků za účelem předcházení biologickému nebo fyzikálnímu poškození orgánu nebo zpomalení takového poškození po dobu od odběru do transplantace,
  3. závažným nežádoucím účinkem jakákoliv nežádoucí a neočekávaná příhoda související s darováním, vyšetřováním, charakterizací, odběrem, konzervací nebo převozem orgánu určeného k transplantaci a transplantací orgánu, která by mohla vést k přenosu přenosného onemocnění, k úmrtí nebo k ohrožení života, poškození zdraví nebo omezení schopností pacienta, nebo která by mohla zapříčinit nebo prodloužit jeho hospitalizaci nebo onemocnění,
  4. závažnou nežádoucí reakcí neočekávaná odezva žijícího dárce nebo příjemce, včetně přenosného onemocnění, která by mohla souviset s darováním, vyšetřováním, charakterizací, odběrem, konzervací nebo převozem orgánu určeného k transplantaci a transplantací orgánu, která má za následek úmrtí, ohrožení života, poškození zdraví nebo omezení schopností nebo má za následek nebo prodlouží jeho hospitalizaci nebo onemocnění,
  5. pracovními postupy písemné pokyny popisující jednotlivé etapy procesu od darování po transplantaci orgánu, včetně materiálů a metod, které mají být použity, a očekávaného celkového výsledku,
  6. sledovatelností možnost
  1. zjistit místo, kde se orgán nachází, a identifikovat jej během každé etapy zacházení s ním, a zjistit též místo jeho likvidace,
  2. identifikovat žijícího nebo zemřelého dárce,
  3. identifikovat poskytovatele zdravotních služeb, který provedl odběr orgánu,
  4. identifikovat příjemce v transplantačním centru a
  5. najít a identifikovat všechny potřebné údaje týkající se produktů a materiálů, které přicházejí do styku s orgánem,
  1. osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, manžel, registrovaný partner, sourozenec nebo osoba sešvagřená.“.

9. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
10. V § 5 odst. 2 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“.
11. V § 5 odst. 5 závěrečné části ustanovení se za slova „zdravotnické dokumentace“ vkládají slova „osoby, která hodlá darovat orgán nebo tkáň,“.
12. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Etická komise zašle do 7 dnů od udělení souhlasu nebo vyjádření nesouhlasu stejnopis listiny Koordinačnímu středisku transplantací.“.
13. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nedílnou součástí posouzení zdravotní způsobilosti dárce je charakterizace dárce a charakterizace orgánu.“.
14. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Posuzující lékař předá do 7 dnů od posouzení zdravotní způsobilosti dárce výpis ze zdravotnické dokumentace v rozsahu záznamu podle věty první Koordinačnímu středisku transplantací.“.
15. V § 6 odst. 5 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „dárce orgánů“ se vkládají slova „a rozsah údajů potřebných k charakterizaci tohoto dárce a k charakterizaci orgánů od tohoto dárce“.
16. V § 7 odst. 7 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“ a slova „zdravotnické zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“.
17. V § 10 odstavec 2 zní:
„(2) Zjištění smrti možného dárce musí být vždy prováděno nejméně 2 lékaři s příslušnou specializovanou způsobilostí, kteří dárce vyšetřili nezávisle na sobě. Zjištění smrti možného dárce se v případě předpokládaného odběru před uplynutím 2 hodin od tohoto zjištění zaznamená v protokolu, který je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárce. Protokol o zjištění smrti podepíší lékaři, kteří zjistili smrt.“.
18. V § 10 odst. 3 písm. a) se za slovo „oběhu,“ vkládá slovo „nebo“.
19. V § 10 odst. 4 písm. b) se slova „ , kterou se nepodařilo obnovit srdeční činnost nebo ji účinně podporovat, prováděné lékařem v délce nejméně 30 minut; resuscitace se provádí současně prováděným umělým dýcháním a masáží srdce“ zrušují.
20. V § 10 odst. 6 se slova „č. 2“ nahrazují slovy „k tomuto zákonu“.
21. V § 10 odstavec 7 zní:
„(7) Ministerstvo stanoví rozsah údajů potřebných k charakterizaci zemřelého dárce a k charakterizaci orgánů od zemřelého dárce, náležitosti a vzor protokolu o zjištění smrti a specializovanou způsobilost lékařů zjišťujících smrt a lékařů provádějících vyšetření potvrzující nevratnost smrti vyhláškou. Ministerstvo může stanovit bližší podmínky o způsobu provádění vyšetření prokazujících smrt, vyšetření potvrzujících nevratnost zástavy krevního oběhu nebo smrti mozku a podmínky jejich provádění vyhláškou.“.
22. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:
„§ 10a
Přípustnost odběru od zemřelého dárce, který je cizincem
(1) Cizinci9), u něhož lze předpokládat odběr tkání nebo orgánů podle tohoto zákona, lze odběr provést v případě, je-li cizinec držitelem platného dokladu o souhlasném projevu vůle k posmrtnému darování tkání nebo orgánů vydaného k tomu příslušným orgánem státu, jehož je cizinec občanem (dále jen „dárcovská karta“).
(2) Jde-li o cizince, který není držitelem dárcovské karty a u něhož lze předpokládat odběr tkání nebo orgánů podle tohoto zákona, učiní Koordinační středisko transplantací na základě podnětu poskytovatele zdravotních služeb písemný dotaz u příslušného orgánu státu, jehož je cizinec občanem, zda cizinec

  1. neučinil projev vůle směřující k vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběrem tkání nebo orgánů, nebo
  2. vyslovil souhlas s darováním tkání nebo orgánů, je-li ve státě, jehož je cizinec občanem, uplatňována zásada předpokládaného nesouhlasu.

(3) Při zjišťování kontaktu na osobu blízkou cizince za účelem splnění povinnosti podle § 15 odst. 1 učiní Koordinační středisko transplantací na základě podnětu poskytovatele zdravotních služeb písemný dotaz u příslušného orgánu státu, jehož je cizinec občanem.
(4) Neobdrží-li poskytovatel zdravotních služeb do 72 hodin informaci o skutečnostech podle odstavce 2 nebo nelze-li informovat osobu blízkou cizince podle § 15 odst. 1, má se za to, že podmínky pro odběr nejsou splněny.“.
23. V § 11 se odstavec 4 zrušuje.
24. V § 12 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří se podílejí na odběru orgánů nebo tkání od zemřelého dárce a na jejich transplantaci, se vzájemně bezodkladně informují o dodatečném zjištění zdravotní nezpůsobilosti zemřelého dárce a též bezodkladně informují ve stejném rozsahu i Koordinační středisko transplantací.
(3) Tkáně odebrané podle zákona upravujícího nakládání s lidskými tkáněmi a buňkami, které nebyly použity pro transplantaci, lze k dalšímu vyšetření, zpracování, preparování, konzervaci, uchovávání a distribuci předat pouze tkáňové bance.“.
25. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pitva zemřelého, u kterého byl proveden odběr, se provede v době co možná nejkratší tak, aby v případě dodatečného zjištění, že zemřelý trpěl nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemce, mohl být učiněn závěr o zdravotní nezpůsobilosti zemřelého.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
26. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud lékař, který provedl pitvu, na základě výsledků této pitvy zjistí, že zemřelý trpěl nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit život nebo zdraví příjemce, oznámí tuto skutečnost bezodkladně poskytovateli zdravotních služeb, který provedl odběr tkáně nebo orgánu. Pokud bylo na základě pitvy učiněno dodatečné zjištění zdravotní nezpůsobilosti zemřelého dárce a orgán nebo tkáň odebraná od tohoto dárce byla již transplantována, učiní poskytovatel zdravotních služeb, který transplantaci provedl, neprodleně preventivní opatření k zabránění ohrožení života nebo zdraví příjemce, popřípadě zajistí příjemci poskytnutí potřebné zdravotní péče, a oznámí tuto skutečnost bezodkladně Koordinačnímu středisku transplantací.“.
27. V § 15 odst. 2 se slova „pokud je zemřelým nezletilá osoba nebo osoba zbavená způsobilosti, též poučení podle“ nahrazují slovy „a je-li zemřelým nezletilá osoba nebo osoba zbavená způsobilosti též poučení, podle“.
28. V § 18 odst. 1 se slova „ , popřípadě další registry určené pro evidenci údajů souvisejících s darováním orgánů“ zrušují.
29. Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12) § 70 zákona č. 372/2011 Sb.“.
30. V § 18 odst. 3 se slova „s provozem“ nahrazují slovy „se správou“.
31. V § 18 odst. 4 se za slova „rodné číslo a“ vkládá slovo „adresa“.
32. V § 18 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pro účely plnění úkolů

  1. Národního registru dárců orgánů se dárcem rozumí též dárce tkáně,
  2. Národního registru osob čekajících na transplantaci orgánů se osobou čekající na transplantaci rozumí též osoba čekající na transplantaci tká­ně,
  3. Národního registru provedených transplantací orgánů se provedenou transplantací rozumí též provedená transplantace tkáně.“.

33. § 19 včetně nadpisu zní:
„§ 19
Součinnost při poskytování údajů ze základních registrů a dalších informačních systémů veřejné správy
(1) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají ze základního registru obyvatel pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

  1. příjmení,
  2. jméno, popřípadě jména,
  3. adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
  4. datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
  5. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají z informačního systému evidence obyvatel pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
  2. datum narození,
  3. pohlaví,
  4. místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
  5. rodné číslo,
  6. adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
  7. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
  8. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
  9. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého.

(3) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají z informačního systému cizinců pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
  2. datum narození,
  3. pohlaví,
  4. místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
  5. rodné číslo,
  6. druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
  7. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí cizince mimo území České republiky, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
  8. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají z registru rodných čísel pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

  1. rodné číslo,
  2. v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
  3. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,
  4. datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil.

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
34. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběry a transplantace tkání, transplantační centra a Koordinační středisko transplantací zaznamenají a vedou rodné číslo pro potřeby identifikace dárce. Za tímto účelem je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn vyžadovat předložení dokladu, ve kterém je rodné číslo uvedeno. Rodné číslo dárce se uchová pro potřeby sledovatelnosti.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
35. V § 20 odst. 3 se slovo „nejbližší“ nahrazuje slovem „příslušné“.
36. § 21 a 22 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 15 a 22 znějí:
„§ 21
Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběry tkání a transplantace tkání
Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběry tkání a transplantace tkání, který není transplantačním centrem (§ 22), je kromě povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu15) dále povinen

  1. hlásit osoby, kterým byl proveden odběr do Národního registru dárců orgánů,
  2. provedené transplantace hlásit do Národního registru provedených transplantací orgánů,
  3. jde-li o tkáně, poskytovat údaje, které vyžádá Koordinační středisko transplantací,
  4. zjišťovat informace z Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů pro účely provádění odběrů od zemřelých dárců a respektovat takto vyslovený nesouhlas s odběrem,
  5. ověřovat další způsoby prokazatelného vyslovení nesouhlasu s posmrtným odběrem stanovené tímto zákonem a respektovat takto vyslovený nesouhlas,
  6. vést dokumentaci o provedených odběrech a transplantacích a nakládání s odebranými tkáněmi nebo orgány zaznamenávat do protokolu o konečném určení odebraných tkání nebo orgánů,
  7. zajistit sledování zdravotního stavu žijících dárců a příjemců,
  8. mít k dovozu nebo vývozu dovozní nebo vývozní povolení (§ 26a až 26g).

§ 22
Transplantační centrum
(1) Transplantačním centrem se rozumí poskytovatel zdravotních služeb, kterému byl udělen statut centra vysoce specializované péče22) a který na základě toho může provádět odběry a transplantace krvetvorných buněk, orgánů a tkání, které nebyly předány tkáňové bance podle § 12 odst. 3. Transplantační centrum plní povinnosti podle § 21 a dále je povinno

  1. hlásit osoby indikované k transplantaci tkání a orgánů do Národního registru osob čekajících na transplantaci orgánů,
  2. provádět transplantaci tkání a orgánů výlučně příjemcům registrovaným v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánů,
  3. spolupracovat s Koordinačním střediskem transplantací při výběru nejvhodnějších příjemců orgánů,
  4. po obdržení informace podle § 20 odst. 3 zjistit, zda jsou splněny podmínky pro odběr (§ 10 až 11),
  5. po zjištění splnění podmínek pro odběr informovat o možném dárci Koordinační středisko transplantací,
  6. ověřit, zda bylo provedeno a zaznamenáno posouzení zdravotní způsobilosti dárce včetně dokončení charakterizace orgánu a dárce,
  7. ověřit, zda byly u dodaných orgánů dodrženy podmínky konzervace a převozu,
  8. vést dokumentaci o provedených odběrech a transplantacích a nakládání s odebranými orgány zaznamenávat do protokolu o konečném určení odebraných orgánů,
  9. hlásit jakékoli závažné nežádoucí účinky a závažné nežádoucí reakce Koordinačnímu středisku transplantací a poskytovateli zdravotních služeb provádějícímu odběry tkání a transplantace tkání nebo jinému transplantačnímu centru provádějícímu odběr nebo transplantaci,
  10. hlásit provedená opatření pro řešení závažných nežádoucích účinků a reakcí Koordinačnímu středisku transplantací.

(2) Transplantační centrum je dále povinno

  1. zpracovat a udržovat interní systém zajištění jakosti a bezpečnosti pro všechny fáze procesu od darování po transplantaci,
  2. pro potřeby sledovatelnosti používat identifikační systém dárců a příjemců, jehož prostřednictvím lze identifikovat každé darování, každý s ním spojený orgán a každého s ním spojeného příjemce; údaje potřebné pro zajištění sledovatelnosti transplantační centrum uchovává nejméně po dobu 30 let,
  3. uplatňovat pracovní postupy při odběru, konzervaci, balení a označování orgánů,
  4. uplatňovat pracovní postupy pro oznamování, šetření, registraci a předávání informací o závažných nežádoucích účincích, které mohou mít vliv na jakost a bezpečnost orgánů, a které mohou být způsobeny vyšetřováním, charakterizací, odběrem, konzervací a převozem orgánů, a rovněž informací o jakýchkoli nežádoucích reakcích pozorovaných během transplantace nebo po ní, které mohou souviset s těmito činnostmi,
  5. zajistit uplatňování pracovních postupů zajišťujících integritu orgánu během převozu a vhodnou dobu převozu,
  6. zajistit, aby zdravotničtí pracovníci přímo se podílející na procesu od darování po transplantaci nebo likvidaci orgánu nebo tkáně měli vhodnou kvalifikaci nebo odbornou přípravu, byli odborně způsobilí k výkonu povolání a byli odpovídajícím způsobem vyškoleni.

(3) Transplantační centrum provádějící transplantace krvetvorných buněk plní povinnosti podle § 21 písm. c) a g), dále je povinno spolupracovat se středisky pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk (§ 24) při výběru nejvhodnějších nepříbuzných potenciálních dárců krvetvorných buněk a provádí konečný výběr vhodného dárce krvetvorných buněk pro konkrétního příjemce.

  1. Například zákon č. 372/2011 Sb., zákon č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  2. § 112 zákona č. 372/2011 Sb.“.

37. Poznámky pod čarou č. 14 a 16 se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušují.
38. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:
„§ 22a
Protokol o nakládání s tkáněmi a orgány
Zdravotničtí pracovníci, kteří se účastnili odběru nebo transplantace tkání a orgánů, zaznamenají nakládání s odebranými tkáněmi nebo orgány do protokolu, který je přiložen k odebrané tkáni nebo orgánu. Do tohoto protokolu se zaznamená zejména datum a místo odběru a konečné určení odebrané tkáně nebo orgánu. Pokud se odebraná tkáň nebo orgán použijí pro transplantaci, do protokolu se zaznamená datum, místo a osoba, jíž byla transplantace provedena. Pokud bylo rozhodnuto, že odebrané tkáně a orgány jsou k transplantaci nevhodné, do protokolu se zaznamená důvod, proč byly shledány nevhodnými, a způsob dalšího naložení s nimi. Poskytovatel zdravotních služeb zajistí odeslání protokolu Koordinačnímu středisku transplantací do 7 dnů ode dne, kdy došlo ke konečnému určení odebrané tkáně nebo orgánu.“.
39. V § 23 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“ a slova „se zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovy „s poskytovateli zdravotních služeb“.
40. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až i), která znějí:
„e) zajišťuje informovanost veřejnosti o významu a o možnostech darování krvetvorných buněk v souvislosti se získáváním nových dárců a zajišťuje poučení potenciálních dobrovolných dárců krvetvorných buněk o skutečnostech souvisejících s dobrovolným darováním,

  1. zajišťuje provedení posouzení zdravotní způsobilosti potenciálních dárců před jejich zařazením do registru potenciálních dárců krvetvorných buněk,
  2. vyhledává v registru potenciálních dárců krvetvorných buněk vhodné nepříbuzné dárce krvetvorných buněk pro konkrétního příjemce,
  3. zajišťuje sledování zdravotního stavu nepříbuzných dárců po odběru,
  4. zajišťuje propuštění nepříbuzného dárce k dalším vyšetřením.“.

41. V § 24 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Středisko pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk pro vedení registru podle odstavce 2 písm. b) zavede a udržuje informační systém umožňující dohledání potenciálních dárců krvetvorných buněk. Údaje o potenciálních dárcích se uchovávají po dobu evidence dárců v registru, minimálně však po dobu 30 let ode dne odběru krvetvorných buněk. Souhlas potenciálního dárce s vedením údajů o jeho osobě v registru musí být písemný.
(4) Středisko pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk zpracuje do 1. března každého roku výroční zprávu o činnosti střediska pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk za předcházející kalendářní rok. Výroční zprávu nejpozději k uvedenému datu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a předloží ji Koordinačnímu středisku transplantací.“.
42. V § 25 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Ministerstvo zdravotnictví zřizuje Koordinační středisko transplantací pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.“ a věta poslední se zrušuje.
43. V § 25 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „na základě písemného předem definovaného alokačního algoritmu“.
44. V § 25 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).
45. V § 25 odst. 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až k), která znějí:
„h) spolupracuje s ministerstvem na zajištění jakosti a bezpečnosti transplantací orgánů,

  1. plní úkoly související s výměnou orgánů mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) a mezi členskými státy a třetími zeměmi,
  2. uzavírá písemnou dohodu s evropskými organizacemi pro výměnu orgánů, pokud takové organizace zajišťují soulad s požadavky stanovenými tímto zákonem,
  3. zpracovává další pracovní postupy,“.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno l).
46. V § 25 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Součástí Koordinačního střediska transplantací je centrální monitorovací jednotka, která zpracovává souhrnná data o provedených odběrech, transplantacích a jejich výsledcích za každý kalendářní rok a zprávu o tom předává ministerstvu nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.“.
47. V § 25 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Soubor požadavků na vytvoření pracovních postupů pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti orgánů, a to pro odběr, konzervaci, balení, označování a převoz orgánů, sledovatelnost a dále pro podávání přesných, rychlých a ověřitelných hlášení o závažných nežádoucích účincích a reakcích a řešení závažných nežádoucích účinků a reakcí, stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
48. V § 26 odstavec 1 zní:
„(1) Mezinárodní výměna tkání a orgánů k transplantacím je přípustná pouze za předpokladu, že jejím cílem je nalezení nejvhodnějšího příjemce nebo záchrana čekatele na transplantaci, jehož život je bezprostředně ohrožen, a za předpokladu, že tkáně a orgány splňují požadavky na jakost a bezpečnost a že je zajištěna jejich sledovatelnost.“.
49. V § 26 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
50. V § 26 odst. 3 se slovo „Orgány“ nahrazuje slovy „Tkáně a orgány“ a za slovo „výměny“ se vkládají slova „tkání a“.
51. § 26a a 26b znějí:
„§ 26a
(1) K dovozu tkání do České republiky nebo k jejich vývozu z České republiky anebo k dovozu nebo vývozu orgánů v rámci mezinárodní výměny nebo nabídky podle § 26 odst. 1 a 2 (dále jen „dovoz nebo vývoz tkání nebo orgánů“) vydává ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení. O žádosti o dovozní nebo vývozní povolení ministerstvo rozhodne do 90 dnů ode dne jejího podání.
(2) Žádost o udělení dovozního nebo vývozního povolení musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

  1. desetimístnou podpoložku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a její název označující stanovené tkáně nebo orgány, na jejichž dovoz nebo vývoz se dovozní nebo vývozní povolení žádá, stanovenou nařízením vlády,
  2. navrhované maximální množství tkání nebo orgánů v kusech nebo buněk v mililitrech,
  3. navrhovanou dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení,
  4. účel dovozu nebo vývozu,
  5. název státu nebo států původu tkání nebo orgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánů v případě vývozu.

(3) K žádosti o udělení dovozního nebo vývozního povolení žadatel připojí

  1. výpis z obchodního rejstříku nebo úředně ověřenou kopii zřizovací listiny,
  2. výčet a specifikace druhů vyvážených nebo dovážených tkání nebo orgánů,
  3. v případě vývozu doklad nebo jeho úředně ověřenou kopii vydanou státním orgánem potvrzující, že se jedná o poskytovatele zdravotních služeb oprávněného provádět odběry tkání nebo orgánů.

(4) V případě, že dovoz orgánu do České republiky nebo vývoz orgánu z České republiky je nezbytné z důvodu záchrany života provést za méně než 90 dnů, může ministerstvo tento dovoz nebo vývoz schválit dodatečně po jeho uskutečnění. Žádost o toto dodatečné schválení dovozu orgánu do České republiky nebo vývozu orgánu z České republiky se ministerstvu podává bezprostředně po jeho uskutečnění.
§ 26b
(1) Rozhodnutí o udělení dovozního nebo vývozního povolení kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

  1. evidenční číslo dovozního nebo vývozního povolení,
  2. podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku a její název označující tkáně nebo orgány, na jejichž dovoz a vývoz se dovozní nebo vývozní povolení uděluje,
  3. dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení, včetně povoleného maximálního množství kusů orgánů nebo tkání nebo buněk v mililitrech, které lze dovézt nebo vyvézt,
  4. název státu nebo států původu tkání nebo orgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánů v případě vývozu,
  5. poučení o povinnosti vrátit stejnopis písemného vyhotovení dovozního nebo vývozního povolení do 10 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti (§ 26e),
  6. účel dovozu nebo vývozu,
  7. přílohy rozhodnutí; v každé příloze je vymezeno místo pro záznam identifikačních údajů poskytovatele zdravotních služeb, který provedl odběr tkáně nebo orgánu, a pro záznamy celních orgánů o využívání uděleného dovozního nebo vývozního povolení (množství, datum, otisk razítka, podpis); počet příloh odpovídá počtu povoleného maximálního dovozu nebo vývozu podle písmene c).

(2) Ministerstvo udělí dovozní nebo vývozní povolení nejdéle na dobu 12 měsíců.“.
52. V § 26c odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení neudělí, jestliže to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky (možnost rizika ohrožení zdraví a života obyvatel).“.
53. V § 26c se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
54. § 26d zní:
„§ 26d
(1) Dovoz nebo vývoz tkáně nebo orgánu podle § 26a odst. 1 v konkrétním případě a dovoz nebo vývoz orgánu podle § 26a odst. 4 lze uskutečnit pouze se souhlasem Koordinačního střediska transplantací, které může souhlas

  1. ke konkrétnímu vývozu udělit, pokud v České republice není v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánu evidován vhodný čekatel,
  2. ke konkrétnímu dovozu udělit, pokud je orgán nebo tkáň určena pro konkrétního příjemce.

(2) Koordinační středisko transplantací spolupracuje za účelem zajištění sledovatelnosti s Generálním ředitelstvím cel.“.
55. V § 26e se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „osob“.
56. § 26f se zrušuje.
57. V § 26g se slova „členskými zeměmi Evropské unie“ nahrazují slovy „členskými státy“.
58. § 27 včetně nadpisu zní:
„§ 27
Ministerstvo
Ministerstvo

  1. zajišťuje informovanost veřejnosti o významu a o možnostech darování tkání a orgánů, a to zvláště dárcovství krvetvorných buněk, o způsobu vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběrem a o významu transplantací; přitom spolupracuje s ostatními správními úřady a orgány územní samosprávy, se zdravotními pojišťovnami, poskytovateli zdravotních služeb, profesními organizacemi ve zdravotnictví a dalšími orgány a institucemi,
  2. na základě žádosti Evropské komise nebo jiného členského státu informuje o
  1. podmínkách, které podle právních předpisů musí splnit poskytovatel zdravotních služeb, který hodlá poskytovat zdravotní služby podle tohoto zákona,
  2. činnostech poskytovatelů zdravotních služeb provádějících odběr a transplantace podle tohoto zákona, o agregovaném počtu žijících a zemřelých dárců, o druhu a počtu transplantovaných nebo zlikvidovaných orgánů, včetně poskytnutí zprávy podle § 25 odst. 3.“.
  3. V § 28 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; tím nejsou dotčena ustanovení § 28a až 28d“.
  4. Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 23 znějí:

„§ 28a
Příspěvek na náklady pohřbu
(1) Osobě, která vypravila pohřeb zemřelému dárci, kterému byl proveden odběr orgánu, náleží příspěvek na náklady související s vypravením pohřbu ve výši 5000 Kč.
(2) Žádost o výplatu příspěvku na náklady pohřbu musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

  1. doklad o zaplacení nákladů na vypravení pohřbu dárci,
  2. údaje vztahující se k zemřelému dárci, a to jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a datum úmrtí,
  3. název a adresu poskytovatele zdravotních služeb, ve kterém byl proveden odběr orgánu,
  4. určení, jakým způsobem má být částka vyplacena.

(3) Není-li žádost ministerstvu podána do 12 měsíců ode dne vypravení pohřbu zemřelému dárci, nárok na příspěvek na náklady pohřbu zaniká.
(4) Dopravu těla zemřelého dárce z místa pitvy do místa pohřbu hradí zdravotní pojišťovna příjemce.
§ 28b
Náhrada poskytovaná žijícímu dárci orgánu
(1) Dárci orgánu náleží náhrada účelně a prokazatelně vynaložených výdajů (dále jen „náhrada výdajů“) a rozdíl mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy, platu nebo odměny a obdrženým nemocenským z nemocenského pojištění, který mu vznikl dočasnou pracovní neschopností v souvislosti s odběrem orgánu a poskytováním zdravotních služeb, které si tento odběr vyžádal (dále jen „ušlý výdělek“).
(2) Žádost o výplatu náhrady výdajů a ušlého výdělku musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

  1. datum provedení odběru orgánu a období, v němž mu byly poskytnuty zdravotní služby související s odběrem orgánu,
  2. název a adresu transplantačního centra, které provedlo odběr, a adresu poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byly dárci poskytnuty zdravotní služby související s odběrem orgánu,
  3. doklad osvědčující výši účelně a prokazatelně vynaložených výdajů a výši ušlého výdělku, popřípadě jeho ověřenou kopii,
  4. ověřenou kopii dokladu o ukončení dočasné pracovní neschopnosti související s odběrem; osoba, které se nevydává doklad o dočasné pracovní neschopnosti, doloží písemné vyjádření poskytovatele zdravotních služeb o době, po kterou nemohl vykonávat činnost, za niž vyžaduje náhradu ušlého výdělku.

(3) Ministerstvo požádá transplantační centrum, které provedlo odběr, a poskytovatele zdravotních služeb, který zajišťoval poskytnutí zdravotních služeb dárci, o potvrzení skutečností podle odstavce 2 písm. b) a dále o vyjádření, zda požadované výdaje a ušlý výdělek souhlasí s obdobím, kdy byl dárci proveden odběr orgánu a kdy mu byly poskytovány s odběrem související zdravotní služby. Transplantační centrum a poskytovatel zdravotních služeb jsou povinni poskytnout požadované informace do 10 dnů ode dne doručení žádosti.
(4) Není-li žádost o výplatu náhrady výdajů nebo ušlého výdělku podána do 24 měsíců ode dne provedení odběru orgánu, nárok na jejich náhradu zaniká.
(5) Dárci se uhradí náhrada výdajů a ušlý výdělek v prokázané výši, nejvýše však ve výši dvojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely zaměstnanosti23). Do náhrady výdajů se nezapočítává náhrada cestovních výdajů dárce hrazená podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
(6) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby byl dárce před odběrem orgánu informován o možnosti požadovat náhradu výdajů a ušlý výdělek a za tím účelem podat žádost podle odstavce 2. Záznam o této informaci, podepsaný zdravotnickým pracovníkem a dárcem, je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace vedené o dárci.
§ 28c
Ministerstvo rozhodne o příspěvku na náklady pohřbu podle § 28a nebo o náhradě poskytované podle § 28b. V případě postupu podle § 28b odst. 3 se lhůta pro vydání rozhodnutí prodlužuje o 30 dnů.
§ 28d
Ministerstvo může pověřit Koordinační středisko transplantací výkonem působnosti podle § 28a až 28c.

  1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

61. V § 29 odstavec 1 zní:
„(1) Za nesplnění nebo porušení povinností anebo zákazů stanovených tímto zákonem (dále jen „protiprávní jednání“) se uloží pokuta. Pokutu ukládá,

  1. jde-li o protiprávní jednání podle § 10a, 22, § 24 odst. 2 až 4 a § 26d odst. 1, ministerstvo,
  2. nejde-li o protiprávní jednání podle písmene a),
  1. krajský úřad poskytovateli zdravotních služeb, kterému udělil podle zvláštního právního předpisu oprávnění k poskytování zdravotních služeb1),
  2. krajský úřad právnickým osobám s adresou sídla na jejím území a fyzickým osobám podnikajícím vlastním jménem s adresou trvalého pobytu na jejím území, které nejsou poskytovateli zdravotních služeb.“.
  3. V § 29 odst. 2 písm. a) body 1 a 2 znějí:

„1. do výše 100000 Kč za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 3, 4, § 6 odst. 1 a 4, § 8 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 4, § 10a, 11, 13, § 16 odst. 1 a 2, § 20 odst. 1 a 3, § 21, 22, § 23 odst. 2, § 24 odst. 2 až 4, § 25 odst. 2, § 26 odst. 1 až 3, § 26d odst. 1 nebo § 28 odst. 1, 3 a 4,
2. do výše 50000 Kč za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 6 odst. 3, § 7 odst. 1 až 3, 6 a 7, § 8 odst. 2, § 9 odst. 1, § 12, 14, § 15 odst. 1, § 16 odst. 3, § 22a nebo § 25 odst. 3,“.
63. Příloha č. 1 se nahrazuje přílohou, která zní:
„Příloha k zákonu č. 285/2002 Sb.
Zjišťování smrti v případech prokazování smrti mozku
A.
Stav, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrti mozku
Stavem, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrti mozku, je stav, kdy

  1. u pacienta není pochybnost o diagnóze strukturálního poškození mozku ani o jeho nevratnosti, a
  2. pacient je v hlubokém bezvědomí, na umělé plicní ventilaci a je vyloučeno, že se na bezvědomí v okamžiku vyšetření podílí
  1. intoxikace,
  2. tlumivé a relaxační účinky léčiv,
  3. metabolický nebo endokrinní rozvrat, nebo
  4. primární podchlazení.

B.
Klinické známky smrti mozku a vyšetření je prokazující

1. Klinickými známkami smrti mozku, na základě jejichž prokázání lze stanovit diagnózu smrti mozku, jsou

  1. zornicová areflexie,
  2. korneální areflexie,
  3. vestibulookulární areflexie,
  4. absence jakékoli motorické reakce na algický podnět aplikovaný v inervační oblasti hlavových nervů,
  5. absence kašlacího reflexu nebo jakékoli bezprostřední motorické reakce na hluboké tracheobronchiální odsávání,
  6. trvalá zástava spontánního dýchání prokázaná apnoickým testem,
  7. hluboké bezvědomí.

2. Vyšetření za účelem prokázání klinických známek smrti mozku (dále jen „vyšetření klinických známek smrti mozku“) provádí 2 na sobě nezávislí lékaři, a to v rozsahu stanoveném v bodu 1.
3. U dětí do 1 roku věku se vyšetření klinických známek smrti mozku v rozsahu stanoveném v bodu 1 provádí dvakrát v odstupu nejméně 48 hodin.
4. Důvody, pro které nelze vyšetření klinických známek smrti mozku uvedených v bodu 1 provést, zaznamená lékař provádějící vyšetření klinických známek smrti mozku do protokolu o zjištění smrti.
C.
Vyšetření potvrzující nevratnost klinických známek smrti mozku

1. Vyšetřeními potvrzujícími nevratnost smrti mozku jsou

  1. angiografie mozkových tepen,
  2. mozková perfuzní scintigrafie,
  3. počítačová tomografická angiografie,
  4. transkraniální dopplerovská ultrasonografie, nebo
  5. vyšetření sluchových kmenových evokovaných potenciálů (BAEP).

2. U zemřelých osob s jasně objektivně prokázanou těžkou strukturální infratentoriální lézí se provádí pouze klinické vyšetření.“.
64. Příloha č. 2 se zrušuje.
.
.
.
..
atd.

Nový příspěvek