Je podle vás škoda, že se už neužívá záporový genitiv?

Genitivů bylo několik druhů, které dnes mají zpravidla charakter knižní.

Záporový genitiv se používal u slov přechodných (tj. sloves, která mají předmět ve 4. pádě). – Chlapec čte knihu.

Při převodu do pasiva přechází předmět (4. p.) do 1. pádu a stává se podmětem. – Kniha je čtena chlapcem.

U těchto sloves se používal tzv. záporový genitiv.

Chlapec čte knihu – 4. p. j. č. x Chlapec nečte knihy. – 2. p. j. č.
Viděla jsem na zahradě krásný keř x Neviděla jserm na zahradě krásného keře.

Takže 2. pád u uvedených slov byl změněn na pád 4. Dnes 2. pád zní knižně, zastarale, neobvykle. Takže jeho zánik či omezení mně nevadí.

Dá se najít ve starých literárních textech.
–
V současnosti

1. U životných jmen r. m. se 2. p. = 4. p, takže rozdíl není patrný.
Viděl jsem pána x Neviděl jsem pána. Viděl jsem strom x Neviděl jsem stromu – zastarale.

Vše to souvisí se změnou kmenového skloňování na rodové a rozlišení životnosti.

2. Dnes se často z citových důvodů používá nespisovně 2. p. – např. ne/koupím si vuřta x správně koupím si vuřt.

Upravil/a: annas