Aké konkrétne kroky použiť na podporu/prilá­kanie/zvýšenie výskytu prirodzených predátorov vošky listovej?

V ovocném sadě nemá smysl používat babské recepty. To nefunguje a z dynamiky množení mšic plyne, že takové postupy jsou neučinné. Mšice se množí geometrickou řadou.

Použití insekticidů je nutností a není to nic neekologické. Spíš je otázkou proč dosahují stromy v ovocném sadu až 20m (!). To se to potom fakt těžko udržuje.

Každopádně doporučuji koupit pro údržbu sadu motorový rosič (ne postřikovač). Proud vzduchu nese aerosol do vzdálenosti minimálně 10m (proto lesáci používají rosiče). Úplně postačí některá „čína“, jsou to všechno kopie Stihlu. Dnešní ceny jsou už fakt nízko – sám mám jednu čínu už pár let a na mých 16 árů to stačí, jsem záhradkář – amatér. Předtím jsem stříkal stromy půl dne – teď to samé udělám za 8 minut.

U vysokých stromů lze s výborným úspěchem použít Mospilan, čož je systemový insekticid s centrifugální distribucí – to je to podstatné. Stačí když se dostane na spodné listy a rostlina ho zdistribuuje do vzdálených konečku sama. Je tedy dobrý i u vysokých stromů. To jiné insekticidy nedělají, většina systémových insekticidů je centripetální.

K samotné dynamice mšic jsem kdysi napsal jeden přípěvek na jiném serveru, takže ho tady odcituji. Tehdy šlo o tématiku jak se zbavit mravenců, mravenci vs. mšice. Etologie a dynamika mšic tam je celkem zrozumitelná:

„Mravenci si dělají soukromý bašavel na rostlině. Blbé mšice jsou v létě naprogramovány tak, že rodí už živé "voščata-dívky“. Chlapečky nevyrábějí, neboť je nepotřebují a s produkcí vajíček-chlapečků začnou až před zimou.Voška (v létě je „živorodá“) vyrobí několik dětiček denně. Zajímavé je, že ty dětičky se rodí již těhotné. A dětičky začnou rodit dětičky do 5 dnů. Takže to je fofr. Aby taková továrna fungovala, potřebuje ohromné ​​množství dusíku denně – jako stavební základ buněk. Ten najde ve floémových tkáních rostlin jako sladkou limonádu. Denně si toho mšice musí cucnout docela hodně a to pak už rostlina nestíhá vyrábět. Mšice z limonády vybere dusík, sladký zbytek šťávy nepotřebuje, tak ho vyloučí jako vedlejší produkt. A mravenci mají zmiňovaný bašavel. Ale pozor, pokud mravenci medovici neodnesou, tak tam samozřejmě zůstane. Je sladká a chutná kdekomu. Hlavně některým houbám. A ty pak mohou napadnout rostlinu.
Je potřeba zasáhnout proti mšicím – intenzivní a plošně. Ne nějaké babské recepty. Nebudou mšice, nebudou mravenci!
Mršky mšice jsou také docela rafinované. Pokud cítí nebezpečí tak seskáčou dolů a přestěhují se novou adresu. A tam přenesou např. šarku nebo jiné viry. Tato rafinovanost způsobuje, že berušky (lienky) jsou z mšic celé zmatené. Chuděre berušce se sem-tam podaří nějakou mšici ulovit, ale většina uteče. A aby to bylo zajímavější, tak mšice stihnou berušku nasprejovat feromonem, který spolehlivě sdělí ostatním mšicím v okolí, že „bacha, je tu beruška“. Sprejerky jedny hnusné! To samé se děje, když vy rozmáčknete nějakou mšici. „Otagují“ vás a zdrhají."

Mšice mají v sadě „navrch“ proti přirozeným predátorům. Vždy!